V roce 2023 se těším na podezřele moc her » Vortex

Jako každý rok v lednu stáli jsme před otázkou, zda a jak pojmout přehled nejočekávanějších her letošního roku. To obvykle znamená snažit se odhadnout ty nejzásadnější projekty, zvážit, zda skutečně stihnou vyjít, a v neposlední řadě se rozhodnout, které tituly obětovat, protože náš seriál nejočekávanějších her má obvykle několik dílů a ani tak se v něm nedostane na každý počin, který by si to teoreticky zasloužil. Paradoxně v něm ale mnohdy chybí právě ty hry, na které se z nějakého důvodu těšíme my sami. Protože prostě nejsou ty nejočekávanější. Snažíme se totiž odhadnout jakýsi obecný potenciál a popularitu, zatímco naše preference mohou být trochu jiné.

A tak jsme se letos rozhodli pro malou změnu. Namísto vyčerpávajícího přehledu největších potenciálních hitů vás chceme seznámit s tituly, na které se těšíme my osobně. Nepotřebujete nás k tomu, abyste si uvědomili, že mezi největší letošní události bude patřit vydání her jako Diablo IV, Starfield nebo Marvel’s Spider-Man 2. Já osobně se proto rozhodl vypíchnout i takové tituly, které si podle mě zasluhují pozornost právě proto, že se jim nevěnuje tolik prostoru. Berte to tak spíš jako osobní seznam tipů. Na nedostatek objektivity si nestěžujete, o nic takového jsem se ani nesnažil.

Z lednové nabídky nejvíc vyhlížím remake Dead Space. Ten nepochybně patří mezi klasické blockbustery, a protože to je vylepšená verze, víme také poměrně přesně, co od něj můžeme čekat. Poté, co The Callisto Protocol uspěl tak napůl, věřím, že pokud studio Motive něco vyloženě nezkazí, má velkou šanci hráčům nabídnout přesně to, co chtějí. Otázkou podle mě spíš je, zda se remake stane předehrou k regulérnímu pokračování. Musí být totiž opravdu úspěšný, pokud se má série skutečně obrodit.

Únor přinese Hogwarts Legacy a já věřím, že to bude skutečná událost pro milovníky čarodějnického světa. I když mám k této sérii poměrně kladný vztah, nejsem zrovna fanoušek. Dokážu si ale představit, jak moc se skalní příznivci na návrat do Bradavic těší. Kouzelnická sága si zaslouží povedenou velkou hru jako sůl a Hogwarts Legacy vypadá opravdu slibně. Bylo by navíc lákavé, pokud by se z novinky vyklubala hra na pokračování a s existujícím know how autoři navázali na tento debut v rychlejším sledu dalším dílem.

V druhé polovině února se dočkáme Like a Dragon: Ishin! – dlouhých 9 let po debutu v Japonsku. Na Západ už zamíří remake hry, která představuje originální odbočku v sérii donedávna známé jako Yakuza. Vypravíme se do 19. století a užijeme si titul, který na domácím trhu sbíral velmi pěkné známky, přestože to dlouho vypadalo, že se oficiálně nikdy ve zbytku světa prodávat nebude. Těším se na propracovaný soubojový systém i zajímavé vyprávění.

Konec února bude patřit také novému headsetu PlayStation VR2 od Sony. I když jsem samozřejmě zvědavý na exkluzivity jako Horizon Call of the Mountain nebo The Dark Pictures: Switchback VR, momentálně se nejvíc těším na VR režimy do už existujících her. Rád bych si takto znovu zahrál Resident Evil Village, vrátím se do vesmíru No Man’s Sky, ale nejvíc mě aktuálně láká nedávno oznámený VR režim pro Gran Turismo 7.

Na přelomu února a března by měla dorazit také vylepšená adventura Sherlock Holmes: The Awakened od ukrajinského studia Frogwares. Modernizovaná verze klasického příběhu z roku 2007 podle mě může udělat větší díru do světa, než se to svého času povedlo originálu. A přestože autoři stále chystají další díly této série podle stejného receptu, jejich detektivní menu se mi stále nepřejedlo.

Fatal Frame: Mask of the Lunar Eclipse je podobný případ jako Like a Dragon: Ishin!. Je to další hra, která nikdy neměla opustit Japonsko. Klasický survival horor od mého oblíbeného studia Grasshopper Manufacture vyšel už v roce 2008 na Wii a multiplatformní vydání remasteru považuji za malý zázrak. Po úspěchu remasteru Maiden of Black Water by tak další díl konečně mohl otevřít dveře pro plnohodnotné pokračování. Hráči odkojení konzolemi PS1 a PS2 často vzpomínají na tehdejší strašidelné hry. Mask of the Lunar Eclipse právě takovou tradiční hratelnost nabídne.

Ve stejném termínu dorazí také Skull and Bones od Ubisoftu. Hra, která byla oznámena už v roce 2017 a ve vývoji je dokonce od roku 2013. Myslete si, že jsem blázen, ale já se navzdory komplikovanému vývoji a mnoha varovným signálům na titul těším. Téma je mi zkrátka blízké a i v vzhledem k tomu, kam se ubírala sága Assassin’s Creed v posledních letech, se mi po námořních bitvách z ACIII, Black Flag nebo Rogue stýská. Myslím si, že to bude pecka? Ne. Ale mohla by to být hra, která mě bude bavit, přestože uvidím její chyby. Asi něco na způsob letošních Gotham Knights.

Výběr Resident Evilu 4 naopak není z mé strany nijak odvážný. Předpokládám, že tento remake vyhlíží řada z vás a věří mu. Já jej vnímám jako ještě větší “jistotu” než Dead Space. Capcom si po vylepšené trojce nepochybně pohlídá, aby nezopakoval její chyby a nabídne podle mě technicky precizní hru, která dodnes patří mezi to nejlepší z této série. V nové grafice se může Resident Evil 4 i díky svému nadčasovému designu stát jednou z mála her, které se ve vylepšené verzi bude moci směle měřit s největšími hity letošního roku.

Crime Boss: Rockay City dorazí na konci března a samozřejmě mě zajímá jako každá česká a slovenská hra. Debut od brněnského týmu Ingame Studios je ale o to zajímavější, že je něčím jiným, než jsme od vývojářů možná čekali, a navíc se pyšní zcela jedinečným hereckým obsazením. V tomto smyslu mě zajímá především to, jak jej vývojáři v této akci plné loupeží zužitkují.

V březnu také snad konečně na trh dorazí remake System Shocku. Množství vylepšených verzí starších her v mém seznamu dává tušit, že jsem nenapravitelným nostalgikem. Projekt Nightdive Studios se ale přeci jen ostatním vymyká. Originál vyšel už v roce 1994, dočkal se několika vylepšení a na remaku se pracuje už od roku 2015. Od té doby jsme si ho ppakovaně vyzkoušeli v různých verzích, ale stále nejsem přesvědčený, že výsledek bude stát za to. Děsí mě hlavně loňská zkušenost s legendární adventurou Blade Runner v Enhanced Edition. I když šlo rozsahem a formou o jiný projekt, ukázal nám bohužel, že jinak oblíbení Nightdive dokážou hráče do poslední chvíle vodit za nos a nejsou ochotní přiznat, že odvedli špatnou práci. Přesto se na System Shock těším a doufám.

Dubnový Dead Island 2 je hrou, která mě nechávala celé roky úplně chladným. Starší díly jsem nehrál, oznámení jedničky me nevzrušilo a její problémy mě fascinovaly čistě z profesního hlediska. Myslel jsem, že to není nic pro mě. Pak jsem si ale loni v srpnu na Gamescomu hru vyzkoušel a musím říct, že to, co dělá, dělá opravdu dobře. Fanoušky podle mě potěší, ale má potenciál přitáhnout k sobě i ty, kteří mezi typickou cílovku nepatří. Skoro 10 let po svém oznámení se Dead Island 2 prostě dobře hraje a zřejmě nabídne slušnou akci v lakavém balení.

Nepochybuji, že The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom bude hit. Co mě zajímá víc, zda nebude labutí písní samotného Switche. Když v roce 2017 vyšel Breath of the Wild, nebyl nejkrásnější hrou roku, ale s ohledem na platformu vypadal výborně. O šest let později už ale Switch nedokáže skrýt stárnoucí hardware a já se jen obávám, aby grafika netáhla zážitek dolů. Byla by to škoda po tak dlouhém čekání.

Suicide Squad: Kill the Justice League se musí povést už proto, že by to jinak znamenalo, že britští Rocksteady Studios vsadili před dlouhými 8 lety na špatnou kartu. Jejich Batman: Arkham Knight vyšel už v roce 2015 a já pevně doufám, že tým neudělal chybu, když se rozloučil s Batmanem coby hlavním hrdinou. Věřil jsem, že autoři arkhamské série mají odvahu i šanci zlomit prokletí her se Supermanem v hlavní roli. Ale když už vsadili na tým antihrdinů, stane se jejich hra alespoň poslední, v níž zazní hlas Kevina Conroye coby Bruce Waynea.

Tím jsem asi vyčerpal hry s jasným termínem, ale zbývá hodně těch, které přesné datum zatím nemají. Snad ještě letos vyjde nová videohra RoboCop: Rogue City. Půjde o akci od studia Teyon a Naconu, která je založená na původních filmech a do hlavní role se vrátí i herec Peter Weller.

Moc se mi zatím nechce věřit tomu, že Alan Wake II stihne vyjít v roce 2023, ale je to poslední známá informace. A pokud se to studiu Remedy povede, budu rád. Tahle série si zasluhuje pokračovat a jsem rád, že se konečně vrátí.

Aliens: Dark Descent od studia Tindalos Interactive a společnosti Focus Entertainment láká na rea-time taktickou strategii zasazenou do populárního vesmíru. Možná z toho bude potrava jen pro skalní fanoušky, ale mezi ty se v tomhle případě počítám, takže jsem ochotný odpouštět.

Assassin’s Creed Mirage o sobě tvrdí, že bude návratem ke kořenům. A nemá jít jen o geografickou blízkost prvnímu dílu, ale i hratelnost a mechanismy. Pokud to skutečně bude menší Assassin v duchu původních dílů, mohlo by to pro mě být velmi příjemné. Ale jsem spíš skeptický.

Na návrat golfu v podání PGA Tour od EA Sports čekají fanoušci opravdu dlouho. Během té doby mu vyrostla zdatná konkurence od 2K, ale servis v podobě zajímavých licencí by mohl přeci jen pomoci Electronic Arts odlišit se od rivala na poli, kde kdysi firma kralovala.

Microids na letošní rok slibují Flashback 2. Moc toho ale o hře nevíme. Dokonce ani to, zda regulérní pokračování vezme nějak v úvahu, že jsme se druhého dílu pod názvem Fade to Black dočkali už v roce 1995. Návrat takové legendy mě ale vždy láká.

Zatímco od vydání Gran Turisma 7 nepřestávám kroužit na jeho okruzích, už netrpělivě vyhlížím novou Forzu Motorsport. Věřím, že po technické stránce bude opět o velký pokrok, který nám předvede to nejlepší z moderních automobilových závodů.

Homeworld 3 od studia Blackbird Interactive je v dobrých rukou původních vývojářů této vesmírné série. Nejsem si tak docela jistý, zda může hra vzbudit takové pozdvižení jako na konci devadesátých let, ale upřímně věřím tomu, že pro fanoušky půjde o povinnost.

Polskou sci-fi The Invincible podle románu Nepřemožitelný od Stanisława Lema máme na Vortexu zmapovanou jako málokdo. Vědeckofantastické retro výborně vypadá a slibuje patřičně náročnou látkou i zajímavou hratelnost ovlivněnou analogovou technologií. O síle předlohy nejlépe myslím vypovídá to, že v čeština kniha v podstatě není k sehnání.

Kona II: Brume od kanadského studia Parabole láká na mysteriózní mrazivý thriller, který hráče v vezme do sedmdesátých let 20. století. Doufám v temnou detektivku, která ale díky výrazné přírodě zahraje na podobnou strunu jako třeba Firewatch.

Sice stále pořádně netuším, o co se vlastně polský Bloober Team s Layers of Fears pokusí, ale vzhledem k tomu, že mám i přes opakovaná zklamání z posledních let jejich rukopis rád, budu věřit tomu, že tahle umělecká cesta za vykoupením bude stát za to.

Lifeless Moon navazuje na Lifeless Planet, což byla opravdu zvláštní hra a nic menšího nečekám ani od pokračování. Doufám, že se dočkám dalšího přemýšlivého sci-fi plného bizarních výjevů a obtížně uchopitelného příběhu.

Remake Lollipop Chainsaw je povinností už proto, že originál si dnes zahrajete jen na PS3 a Xboxu 360, přičemž nenabízí žádnou formu zpětné kompatibility na nových konzolích. Je to pikantní komediální akce plná černého humoru, jakou umí stvořit jen Grasshopper Manufacture.

Horor The Outlast Trials od kanadského studia Red Barrels vziká déle, než jsem po jeho oznámení mysleli. Má se jednat o psychologický survival zasazený do období studené války, který se bude zjevně už díky důrazu na spolupráci a multiplayer značně odlišovat od starších dílů.

Pokud je nějaká hra ve vývoji tak dlouho jako Pikmin 4, zajímá mě automaticky. Konkrétně tahle netradiční real-time strategie mě ale hodně bavila už před lety a docela rád bych zjistil, co tak dlouho trvá na jejím comebacku, když už v roce 2015 Nintendo tvrdilo, že je čtyřka skoro hotová.

Planet of Lana bude krásně ručně kreslená logická plošinovka evokující trochu styl japonského studia Ghibli. Zda bude tahle sci-fi nakonec taky dobrou hrou, ukáže až čas. Ale rád bych tomu věřil.

Fanoušci klasických adventur by neměli přehlédnout, že letos má vyjít oficiální prequel Simon the Sorcerer Origins. Tahle série sága je dnes už možná trochu pozapomenutá, ale to neznamená, že se po hubených letech nemůže konečně dočkat pořádného pokračování.

Star Trek: Resurgence slibuje interaktivní film ve stylu konverzačních adventur od studia Telltale. Také na něm dělají někteří jeho bývalí vývojáři. Hra zasazená po událostech Nové generace představí novou loď i posádku, ale láká také na známé tváře včele se Spockem.

Tchia od studia Awaceb mě zajímá tak moc, že jsem se konečně naučil, že nás vezme do Nové Kaledonie. Inspirovala se její kulturou a přírodou a já si tohle tropické dobrodružství představuji v podobném duchu jako hru Alba: A Wildlife Adventure.

Test Drive Unlimited Solar Crown se neustále odkládá a rozhodně to nebude mít vedle ostatních závodních značek snadné. Rád bych ale věřil tomu, že autoři vědí, co dělají. Pouliční závodění v Hongkongu zní jako slibné téma.

A tady bych snad mohl skončit. Tenhle seznam je možná vyčerpávající rozsahem, ale nikoli svou úplností. Jen to podtrhuje, kolik potenciálně zajímavých her nás (mě) i letos čeká. Pokud se jich tedy skutečně dočkáme. Těžko vám mohu slíbit, že jsou to projekty, které zaujmou vás, ale rozhodně se jedná o hry, které budu sledovat já.