Skip to content

Umělci žalují autory AI generátorů kvůli krádežím děl » Vortex

Umělá inteligence je stále na vzestupu, ale s ní i související audiovizuální umělecká díla, jež vytváří. Ovšem spíše neprávem. To se už delší dobu nelíbí řadě umělců, jelikož základem pro „umělá díla“ jsou ta tvořená skutečnými lidmi a umělci, zatímco se z nich umělá inteligence učí a na základě toho sestavuje díla nová. Vedlo to k zákazu využívání umělé inteligence v databankách nebo na platformě ArtStation, ale vedle samotného argumentu, že jsou tímto způsobem připravováni umělci o práci nelze přehlédnout další morální aspekt, čímž je právě ono „neúmyslné“ kradení výtvorů. Nyní se dostáváme do dalšího dějství, neboť skupina umělců zažalovala provozovatele dvou momentálně nejznámějších umělých inteligencí – Midjourney a Stable Diffusion. Kromě toho další žalobu podala společnost Getty Images.

Umělá inteligence tvoří na základě algoritmu, který z klíčových slov dokáže dát dohromady nový, dosud neexistující obraz. Pomineme-li, že samotná technologie není ještě natolik zdatná, aby dokázala přesně pracovat s detaily, tvářemi a rukama nebo textem, větším problémem je, že se algoritmy začaly výtvarnému umění učit bez jakýchkoli omezení. Nastudovaly obrazy mnoha umělců, známých i neznámých, náhodných i s jasně vyhraněným stylem, a s tím vším nyní mohou generátory pracovat. Za zdrojová data nicméně nebylo nikomu zaplaceno, ani se nedočká jiného ocenění. Stable Diffusion za pomoci procesu „diffusion k“ založeném na datovém souboru LAION-5B vygeneruje z pěti miliard obrázků nový obraz. Ačkoli hromadnou žalobu vznesla pouze skupina umělců, problém se dotýká obrovského množství lidí. A její průběh či snaha o nápravu a řešení bude skutečně zajímavým, ale i nesmírně obtížným tématem.

Hromadnou žalobu podal designér, programátor a právník Matthew Butterick, který kromě toho se stejným týmem advokátů řeší žalobu GitHub Copilot kvůli pirátství a zdrojovým kódům. V tomto případě se k Butterickovi připojili tři umělci, jimiž jsou ilustrátorka a autorka stripů Sarah’s Scrib­bles Sarah Ander­sen, dále malířka, lektorka a ilustrátorka Kelly McK­er­nan a koncepční umělkyně Karla Ortiz, která se podílela na řadě filmů a her, například i pro Marvel. Žaloba byla vznesena proti společnosti Sta­bil­ity AI, která stojí za vývojem Sta­ble Dif­fu­sion, dále společnosti DeviantArt, jež provozuje stejnojmennou komunitu pro umělce, která se však svezla na vlně umělé inteligence a porušuje vlastní podmínky používání, a také společnosti Mid­jour­ney, jejíž služba je v tuto chvíli na poli AI umění nejznámější. K celé záležitosti vznikl i web, kde jsou detailně popsány principy generovaného umění, ale i smysl žaloby, jelikož zatím neexistuje žádný právní precedens, jak poznamenala sama Karla Ortiz. K dispozici je také seznam umělců, na jejichž dílech se měla umělá inteligence cvičit.

Společnost Stability AI a její Sta­ble Dif­fu­sion (kupodivu se tomu vyhnula firma LAION, která stojí za využívaným datovým souborem) navíc nyní zažalovalo i Getty Images, které provozuje stejnojmennou databanku a poskytuje fotografie, videa a další materiály. Podle Getty Images společnost Stability AI porušuje autorská práva a duševní vlastnictví nezákonným kopírováním milionů obrázků, jež jsou chráněny autorskými právy a pocházejí z vlastnictví Getty Images. Zatím se však pouze jedná o první krok a z dostupného prohlášení není jasné, jak bude společnost postupovat. V obou případech však může být těžké dokázat, že k porušování autorských práv dochází, jelikož se autoři generátorů zaklínají americkým zákonem o „fair use“ využívání. Aby se však neřeklo, pod tíhou kritiky začali být poskytovatelé k umělcům o trochu vstřícnější – hledají se způsoby, jak odměňovat původní autory, případně by mělo být v chystaném Stable Diffusion 3.0 možné zpětně vymazat své dílo z databáze. Dá se však předpokládat, že to stačit nebude, a celá situace bude z právního hlediska velice komplikovaná.

Umělá inteligence začala v poslední době zasahovat i do her. Justin Roiland, tvůrce seriálového hitu Rick a Morty a hry High on Life, po vydání uvedl, že umělou inteligenci využili pro část dabingu a především pak k tvorbě, či spíše vygenerování nejrůznějších plakátů, které můžeme najít rozeseté po zdech. K tomuto účelu bylo konkrétně využito Midjourney AI a pozorní hráči si toho všimli právě kvůli ne vždy vyladěným detailům, které zahrnovaly například zmatky s prsty nebo nesmyslné nápisy. Trochu jiným případem je pak pokus, za nímž stojí finský designér, 3D grafik a VFX umělec Jussi Kemppainen. Ten chtěl vyzkoušet, jak samostatná dokáže být umělá inteligence při tvorbě hry. I když to není ještě úplně ono, s řadou věcí si již poradí, ačkoli stále potřebuje asistenci. I v tomto ohledu nás nepochybně ještě čekají zajímavé věci.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *