The Cursed Crew » Vortex
Pokud jste obeznámeni s tvorbou německého studia Mimimi Games a líbilo se vám jejich Shadow Tactics nebo Desperados III, v podstatě bych vám mohla hned takto na začátku říct, že se nemáte zdržovat touto recenzí, ale rovnou se pustit do hry. Ale co by to bylo za recenzi, že ano. V Mimimi se tentokrát vydali na zrádné otevřené moře a mezi piráty, kteří jsou však poněkud zvláštní i na pirátské poměry. Z těl bezvládně ležících na palubě si postupně oživíte svou věrnou posádku kostlivců s celou řadou schopností včetně těch nadpřirozených a společně se vydáte za velkým dobrodružstvím, na jehož konci nečeká jen zlatý poklad. Nuže, vzhůru na palubu!
Shadow Gambit: The Cursed Crew je real-time taktická stealth strategie, v níž se ujmeme pirátské lodi Red Marley a nemrtvé pirátky jménem Afia Manicato. Loď není jen naším útočištěm, ale v podstatě další postavou a rovnou i strůjkyní celého dobrodružství, proto pověří svou novou navigátorku Afii, aby dala dohromady původní posádku, vydala se za odkazem a pokladem někdejšího kapitána Mordechaje a postavila se děsivé inkvizici a hlavní inkvizitorce Ignácii. Na oživení, alespoň tedy do nemrtvého stavu, čeká celkem sedm svérázných a rozličných členů posádky, a pouze díky celkové spolupráci mohou mít šanci na úspěch. K jejich znovuzrození jsou ovšem potřeba magické perly, jež jsou rozesety společně s vodítky k celé záhadě a pokladu po jednotlivých ostrovech. Zatímco španělskou inkvizici nikdo neočekává, můžete si být jisti, že tu zdejší potkáte na každém z nich a opravdu hojně zastoupenou. Na výpravách je tedy zapotřebí nejen kradmý přístup, ale i pořádná porce strategického myšlení a důvtipu, abyste inkvizici přemohli či obelstili a získali to, pro co jste přišli. A samozřejmě abyste pak i v původní sestavě uprchli pomocí otevření portálu zpět na loď. A v Mimimi Games se naštěstí postarali o to, že to všechno bude nadmíru zábavné.
Tak trochu postaru
Pokud jste hráli předchozí hry studia, budete si připadat jako doma. Hra v základu funguje na podobném principu, ale bylo by značně zcestné tvrdit, že pouze přichází s novým příběhem, zasazením, postavami a jejich schopnostmi. Koneckonců proč měnit něco, co se osvědčilo? Můžete si být jisti, že z hlediska samotné hratelnosti je vše promyšlené a propracované do těch nejmenších detailů, zatímco uživatelské rozhraní prošlo drobnou grafickou obměnou, ale vše podstatné zůstalo na svém místě. Co to znamená pro ty dosud neznalé? Hra disponuje izometrickým pohledem, kamerou můžeme libovolně otáčet a stejně tak výrazně přibližovat i oddalovat, a pohyb postav ovládáme klikáním. Ačkoli se jedná o real-time strategii, můžeme hru kdykoli pozastavit a v taktickém režimu postupně a s rozvahou naplánovat akce všech postav, kterou pak lze provést současně, což je potřeba v těch nejzapeklitějších situacích. Ne vždy se však bude dařit, a proto je k dispozici rychlé uložení, které má tentokrát i příběhové vysvětlení. Red Marley je schopna zachytit vzpomínku a v případě selhání ji obnovit. Sama vám bude tuto možnost často připomínat a rozhodně se vyplácí ukládat pravidelně, protože i ten nejpromyšlenější plán se může každou chvíli rozpadnout a propuknout v chaos.
Pirátská loď s prokletou posádkou nemrtvých kostlivých pirátů umožnila vývojářům o něco více propustit uzdu své fantazii, jelikož se mohli tentokrát výrazněji oprostit od realističnosti. To se pochopitelně projevuje v již popsaném příběhu, ale především pak ve schopnostech postav. Afia je kupříkladu schopna rychlých přesunů, jimiž může i útočit, a krátkodobého zmražení nepřítele, ale to je jen začátek. Pak je zde Suleidy, jež vládne rostlinám a dokáže léčit, v boji může v mžiku vyčarovat keř, který odstraní mrtvá těla, ale dokáže ukrýt i celý tým, nebo donutí nepřátele změnit pozici. Kuchař Toya je údajně mistrem svého oboru, ale v boji jsou ceněny spíše jeho dovednost teleportace s útokem a přilákání nepřátel pomocí píšťalky. John se může díky své kotvě skrýt pod zem a cestou zpět z hlubin zaútočit na nepřítele a tělo rovnou pohřbít. Teresa je i přes absenci zraku výbornou střelkyní, kdy může buď nakrátko oslepit, ale také rovnou zabít, poté je však nucena si dojít pro svůj šíp. Gaëlle pro změnu disponuje vlastním dělem, které může napěchovat tělem (haha, rým) a střelou omračovat. Quentin je lovec pokladů, když však loví lidi, láká je na odhození své zlaté hlavy, poté může rovnou jejich těla skrýt. Posledním je nóbl pán Pinkus von Presswald, jenž se štítí si sám ušpinit ruce, zato však dokáže posednout nepřátele a ovládat je.
Vašimi nepřáteli mohou být na některých ostrovech za denního světla vaše stopy, v noci rozhodně neoceníte zapálené louče a lucerny a za všech okolností se chcete vyhnout poplachu.
Přesně v tomto pořadí jsem svou posádku oživila a jelikož je možné se s jejich schopnostmi seznámit předem, věděla jsem moc dobře, co očekávat. Na základě toho jsem měla tendenci některé postavy upřednostňovat, ale hra vás nabádá zkoušet i ostatní a v různých kombinacích, což stojí za zvážení. Většinu času si nicméně můžete složení týmu, který bývá nejčastěji tříčlenný, vybrat dle sebe. S nově oživenou postavou hned projdete speciálním a přehledným výcvikem, díky němuž jste společně s ní připraveni do akce. A je nutno říct, že každý z pirátů má něco do sebe a je zábavné složení týmu obměňovat, za zmínku též stojí jejich vlastní drobné příběhy na palubě lodi a interakce. Když však šlo do tuhého, osobně jsem se spoléhala na svou sehranou trojici Suleidy, Toya a John. Na druhé straně proti vám stojí postradatelní pěšáci inkvizice, ovšem ani je není radno podceňovat, komisaři mající to tam na povel se nenechají tak snadno obelstít a ještě horší je to však s knězi, kteří vám vlastní smrt řádně znepříjemní. Vašimi nepřáteli mohou být na některých ostrovech za denního světla vaše stopy, v noci rozhodně neoceníte zapálené louče a lucerny a za všech okolností se chcete vyhnout poplachu. Některé střety jsou opravdu výzvou, ale díky promyšlenému designu je hledání postupu zábavné navzdory opakování a jejich vyřešení vede k radosti z chytrosti vlastní i vývojářů.
Proplížit a udeřit!
Postup může být různý – proplížíte se, potichu zlikvidujete vše živé a těla skryjete, vylákáte nepřátele mimo zraky ostatních, využijete prostředí, ale klidně se můžete pustit i do přestřelky. Je to jen na vás. A nebo zkrátka na vývoji situace… Na některé ostrovy se vrátíte opakovaně, pokaždé s jiným posláním, ale vždy se mise soustřeďuje spíše do jedné části, a tak máte možnost prozkoumat postupně prozkoumat celou mapu a pokaždé trochu jinak a z jiného pohledu, nejvýrazněji však vaši návštěvu ovlivní den a noc. Na jednom ostrově pak najdete dlouhé pláže, jiný je pospojován mnoha mosty a přeťat skálami, jinde je postavena obrovská pevnost a hemží se to tam nepřáteli, na dalším to žije civilním obyvatelstvem. Hra se navíc nebojí vertikality a detailů, a tak není od věci si přiblížit kameru a pěkně zblízka přelétnout po celém ostrově a pořádně se podívat. Podívaná je to pěkná i díky zvolené výtvarné stylizaci, která dává vyniknout pestrobarevné exotické kráse, dobře se pak dívá i na jednotlivé animace, jimiž vývojáři rozhodně nešetřili, což potěší v příležitostných cutscénách. Nejinak je tomu u zvukové stránky, u níž si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek ruchů, a to pravé pirátské dobrodružství umocňuje soundtrack, který pro Mimimi opět složil Filippo Beck Peccoz. A ano, dojde i na námořnické popěvky!
U Shadow Gambit jsem strávila přes 35 hodin a nebyla chvíle, kdy bych se nebavila. Příležitostně se samozřejmě dostavily i okamžiky lehké frustrace, jelikož na těžších obtížnostech hra chyby neodpouští. Není se ovšem čeho bát, základní pirátská obtížnost je ideální pro hráče se zkušenostmi s tímto žánrem, ta nejjednodušší pak poskytuje dostatek prostoru pro příležitostné chybování, například tím, že jsou reakce nepřátel pomalejší. Jak už jste asi odtušili, slovy chvály nemohu a rozhodně ani nechci šetřit, ale přece jen se najde pár výtek, jež ovšem představují jen pár kaněk. Každý váš krok a tah je doprovázen komentářem vaší posádky a ačkoli jsou dialogy i s dabingem povedené, je toho až příliš a jednotlivé repliky se začnou rychle opakovat. Podobně je tomu občas u nepřátel, kteří navíc příležitostně reagují vyloženě synchronně a když se k vám dostanou dva či tři v těsné blízkosti, bývá problém je správně označit a zaútočit. Někdy by pak nepřátelé mohli být o něco inteligentní, jelikož je opravdu podivné, když se k nim přes most přibližuje podivný keř, a váš tým při přesunu čas od času zvolí tu nejméně pravděpodobnou a nepříliš vhodnou cestu. Poslední výtkou je samotné rychlé ukládání, jelikož zachycení vzpomínky sice vypadá působivě, ale nakrátko se zasekne, to už je ale jen drobná vada na kráse.
Celkově vývojáři opět dokazují, že svůj žánr dokonale ovládají. Hráčům tak servírují vytříbený zážitek plný chytrého designu, dlouhých hodin nefalšované zábavy a oku i uchu ladící audiovizuální stránky. Stručně shrnuto má studio Mimimi Games na svém kontě další skvělý titul, který rozhodně stojí za pozornost.
