Skip to content

První dojmy ze seriálu The Last of Us » Vortex

Už v pondělí 16. ledna bude mít u nás premiéru seriálová adaptace The Last of Us podle stejnojmenné hry od studia Naughty Dog. Od počátku budila velkou zvědavost, ať už jde o filmaře, obsazení, ale také propojení s původními autory. My jsme měli příležitost podívat se na první epizodu z devítidílné série HBO v předstihu a naše dojmy si rozhodně nechceme nechat pro sebe. Chystáme se na zhodnocení celého seriálu, společné postřehy přineseme také v pondělním vidcastu, ale do té doby se můžete začít alespoň do tohoto článku, který shrnuje první bezprostřední pocity.

S úlevou mohu hned zkraje konstatovat, že i přes některé původní pochybnosti mě první epizoda poměrně příjemně překvapila. Vypadá to na velmi slibný rozjezd.

Na seriál jsem byl velmi zvědavý, ale musím také přiznat, že jsem se výsledku trochu obával. Ne snad že bych autorům a priori nevěřil. Zjevně se od počátku snažili, aby se výsledek fanouškům líbil a byl věrný předloze. Hru ale současně předchází pověst výjimečného projektu, který se pyšní jedním z nejlepších příběhů v digitálním světě, a tak jsem si kladl otázku, zda se nakonec neukáže, že to třeba nebude na adaptaci stačit a nehráči si budou nechápavě klepat na čelo, co jsme vlastně na předloze viděli. A k tomu se samozřejmě nabízí spousta dalších hypotetických otazníků, které se nad adaptací vznášejí. Zvykneme si na nové obsazení? Jak to dopadne s rozšiřováním příběhu? Jak se povede přenést na obrazovku emoce a situace, které vyplývaly spíš z hratelnosti než filmečků? A spoustu dalších.

S úlevou mohu hned zkraje konstatovat, že i přes některé původní pochybnosti mě první epizoda poměrně příjemně překvapila. Vypadá to na velmi slibný rozjezd. Je na ní vidět velkorysý rozpočet i láska a úcta k originálu. Jednotlivé díly mají mít různou stopáž. Úvod nepochybně patří k těm delším a trvá skoro hodinu a půl. Uteče to ale jako voda. Sám jsem si opakovaně kladl otázku, jaké bude mít seriál tempo a jak se autoři vypořádají s dávkováním příběhu, když se z adaptace “vystřihnou” ryze herní pasáže. Nebylo tajemstvím, že scénář plánují filmaři nafouknout, byť pod dohledem původních vývojářů, a to je klíčové. Přesto jsem byl nakonec překvapen tím, jak moc se příběh a lore rozšířil. Autoři to ale dělají citlivě. A i když je mnoho věcí v první epizodě nových nebo mají místy trochu jinou stavbu, při sledování jsem měl stále pocit, že vidím autentické The Last of Us, ne jeho pokroucenou alternativní verzi.

Jak si zřejmě dokážete sami představit, více prostoru dostalo obeznámení s tím, co se stalo “předtím”. Některé scény seriál cituje doslovně, jiné rozšiřuje, doplňuje, případně trochu ohýbá. Ani při rozpoznání nějaké změny jsem ale neměl pocit, že by se adaptace vysloveně zpronevěřila originálu. Pokud je něco opravdu klíčové, zásadní pro hráče a pro celkové vyznění, seriál do toho nesahá. Typickým příkladem je TA emotivní scéna z prologu hry, která působí stejně naléhavě jako v předloze. A i když nevím, jak hluboký dojem zanechá v těch, kteří hru nehráli, mě z ní znovu mrazilo. Ke cti původního titulu nicméně slouží, že jeho podání ani vedle seriálu nijak nebledne.

Neméně symbolicky ale mohou působit zdánlivě mnohem menší situace, jejichž význam už ale jako hráči známe. Dobrým příkladem je třeba scéna s hodinkami. Je také charakteristická v tom, jak se díky seriálu dozvíme něco navíc o celém kontextu a co k tomu vedlo. Vidíme víc, ale zapadá to citlivě do toho, co už známe a čeho jsme byli svědky ve hře. Velký podíl na tom má výprava. Rekvizity, kulisy, speciální efekty, kostýmy, pohled na postapokalyptický svět i hudba – to vše jako by vyskočilo přímo ze hry. Pomáhá to tak zvyknout si třeba i na odlišené tváře představitelů hlavních rolí. Když to řeknu stručně, herci mi po představení obsazení moc nepřipomínali na pohled postavy ze hry. Ale když jsem první epizodu sledoval, velmi rychle jsem uvěřil tomu, že se dívám na Joela a Ellie. Obavy z toho, že mě bude nějak rušit nebo vytrhávat ze zážitku skutečnost, že má známá postava jiný hlas či obličej, se ukázaly naštěstí jako zbytečné. Alespoň v mém případě.

Nevím, zda se mi budou líbit i další díly. Ale rozhodně mám teď velkou chuť se na ně podívat. A také mám chuť tenhle zážitek sdílet s těmi, kteří hru nehráli.

Pokud jde o vyvrcholení první epizody, končí na jednom z míst, které jsem tipoval jako vhodný cliffhanger. Pokud to považujete za potenciální spoiler, raději přeskočte rovnou na další odstavec. Jestli vás taková informace zajímá třeba už proto, jak rychle seriál běží a kam se za hodinu a půl filmaři dostali, pak vězte, že trojice hrdinů právě opustí karanténní oblast a při potyčce vyjde najevo ono neuvěřitelné tajemství Ellie.

Nedám ruku do ohně za to, že bude celý seriál super. Na to je po jedné epizodě příliš brzy. Nevím, zda se mi budou líbit i další díly. Ale rozhodně mám teď velkou chuť se na ně podívat. A také mám chuť tenhle zážitek sdílet s těmi, kteří hru nehráli. Mám pocit, že se jim nebudu muset obávat doporučit adaptaci, aby si udělali dobrou představu o hře, která tolik fanoušků uchvátila. Zásadní témata a pocity se totiž shodují. Kdybych měl říct jen jediný důvod, proč tomu tak je, ukážu prstem na opravdu významné zapojení původního tvůrčího týmu. Naughty Dog si přesně pohlídali, jaká adaptace bude, a tak není divu, že působí autenticky, i když se zrovna nedrží předlohy na sto procent.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *