Vampire Survivors – -apkrig

Vampire Survivors je hra, která na papíře nezní nijak výjimečně – jednoduchá roguelite s vyloženě ohyzdnou grafikou a auto attackem ovládaná jen směrovými klávesami. Malý indie pokus zdánlivě vůbec nemá právo přitahovat bližší zájem. Jenže vývojářům ze studia Poncle se povedlo stvořit vskutku bizarní mix mechanismů, který hráče neustále odměňuje, zaplavuje ho dopaminem a vytváří fantasticky návykovou hratelnost.

Vampire Survivors stojí pět euro, což je v přepočtu lehce přes sto korun. Za to můžete mít necelé tři lity pohonných hmot, krabičku cigaret, dvě vychlazené plzně i s dýškem a asi dvě kila paprik, pokud jsou v akci. No a nebo vytřískáte desítky hodin zábavy z upírů. Poměr ceny a výkonu, který hra nabízí, je neuvěřitelný. Mám nahráno přes 40 hodin, což Vampire Survivors v přepočtu na cenu za hodinu dělá objektivně lepší hrou, než je třeba takový Elden Ring!

Za málo peněz hodně muziky

Jedna recenze na Steamu Vampire Survivors trefně popisovala jako kokain za tři dolary a lepší přirovnání pro návykovou hratelnost asi nenajdu. Už poněkolikáté tady zmiňuju směšně nízkou cenu. Znamená to snad, že nejlepší hry jsou zadarmo? Nebo že kdyby třeba takový recenzovaný Dolmen stál dvacet korun, šlo by rázem o desítkovou, nikoliv čtyřkovou hru? Nikoliv. Vampire Survivors jsou totiž v jádru skvělým kouskem, který by si plným právem mohl naúčtovat i eur patnáct a já bych si řekl: „To je fér!”

Dáme-li ekonomickou situaci stranou, hratelnost Vampire Survivors je až stupidně jednoduchá. Máte postavičku, která v pravidelných intervalech sama útočí, mydlíte potvory, sbíráte zkušenosti, levelujete a zlepšujete útoky, abyste mydlili více potvor. To vše řídíte pouhými čtyřmi směrovými klávesami. Nic víc, nic míň, ale nával dopaminu s každým dosaženým levelem, uspokojivé masakrování doslova desítek tisíc nepřátel, radost z každé otevřené truhly i každé odemknuté synergie je tak silným magnetem, až vůbec nevadí, že Vampire Survivors by po grafické stránce bylo aktuální tak možná v době SNES.

Čtyři klávesy stačí

Nejpřesnější žánrové zasazení Vampire Survivors by byl asi bullet hell s prvky roguelite. Správná pozice vůči houfům nepřátel je tady vším, protože některé zbraně útočí pouze horizontálně, jiné jen ve směru, kterým se pohybujete, další zase v roztodivných, nebo dokonce náhodných vzorcích.

Vaším cílem je být během útoku, který se opakuje každých pár vteřin, na správném místě, abyste sejmuli co nejvíce prazvláštních potvor. Z nich po smrti vypadnou krystaly se zkušenostmi, sbírání zkušeností vám odemyká další úrovně postavy a levelováním otevíráte nové typy útoků nebo zlepšujete ty stávající, případně získáváte pasivní schopnosti jako třeba regeneraci zdraví, silnější poškození nebo zvětšení oblasti útoku.

Počty a tuhost nepřátel se s každou uplynulou minutou rapidně zvyšují. Pokud šikovně nenakombinujete zbraně i předměty, nebudete dostatečně rychle levelovat a manévrovat, hrozí, že vás hordy během okamžiku zadupou do země. Mezi jednotlivými pokusy se přenášejí pouze nasbírané zlaťáky, za něž můžete nakoupit posilovače statistik, které ovlivňují všechny odemčené postavy – tak jako v každé jiné roguelite hře.

Plnotučné složení

Do toho budete odemykat nové arény, doslova desítky hratelných postav s odlišnými unikátními schopnostmi, nové zbraně a herní mechanismy. Hra je po okraj narvaná tajemstvími a za každé, které odhalíte, vás odmění.

Jednotlivé pokusy jsou časově omezené na příjemných třicet minut. Po půlhodince na scénu přichází smrt a zabije vše živé na obrazovce – včetně vás. Jenže i se smrtí se dá bojovat… A dá se dokonce i porazit. Je to pekelně těžké. Člověk musí mít trochu toho štěstíčka na předměty, ale jde to! A takových milých  drobností je ve Vampire Survivors nepočítaně – ve hře za pár korun.

Ta uspokojivá slast při získání nového levelu, ten starý známý pocit ve tři ráno, kdy s kruhy pod očima prohlásíte: „Ještě jeden pokus a jdu spát!” To zadostiučinění, když z vás synergie schopností udělají kombajn, který nic nezastaví. Ta skvělá hudba! Vampire Survivors si v návykovosti nezadají s etalony žánru. A to jsem ani nezmínil, že když ke každé zbrani nakombinujete jeden konkrétní pasivní předmět, vylepšíte ji na nejvyšší úroveň a zabijete bosse (ano, hra má bossy i minibossy), odemkne se vám její ultimátní podoba s ještě ničivějším poškozením a speciálními efekty.

Grafika neoslní, ale oslepí

Nelze ovšem ignorovat asi největší minus Vampire Survivors, kterým je grafická stylizace. Hra vypadá jako paviání zadnice a prezentace je někde na úrovni her v prohlížeči. Nejsem s to určit, jestli ještě jde o pixel art, retro stylizaci, nebo prostě jen vývojáři nemají výtvarné nadání.

Vampire Survivors se nepokrytě inspirují více než třicet let starou Castlevanií. Mezi zbraněmi najdete bič, sekeru vrhanou obloukem, svěcenou vodu i krucifix. Léčí vás pečená kuřata a i mezi nepřáteli se občas mihne něco, co pamětníkům bude připomínat videoherní pravěk.

Do jakési upírsko-gotické tematiky autoři narvali hromadu dalších námětů – ještěří rytíře, kostěné krevety, gorgony, kudlanky, explodující svícny a pochodující rostliny. Na jedné straně je radost, že se na obrazovce objevuje pořád něco nového. Na straně druhé si hráč občas připadá jak v horečnaté noční můře. Tomu odpovídají i bizarní lokace – les šílenství ještě k hororové tematice jakž takž sedí, ale továrna na mléko je asi nějaký odkaz, který jsem nepochopil.

Horečnatá noční můra na LSD

Neméně divné jsou i postavy a některé zbraně. Je tady například hratelný medvěd, který se jmenuje Cavallo (italsky kůň) či pes O’Sole Meeo, který útočí vrháním pugétů květin. Z podivné výzbroje jmenuju například Gatti Amari, náhodné vyvolávání koček, které můžou, ale nemusí útočit na nepřátele. Stejně tak dobře umí zranit i vás a zkrátka mají svou vlastní hlavu, se kterou nic moc nezmůžete.

Přílišná absurdita ale není nepřekonatelný problém. Vampire Survivors je prostě divná hra, ale s chytlavou hratelností, od které je těžké se odtrhnout. Kdo nevěří, může zavítat do Game Passu a vyzkoušet si ji na vlastní kůži. A pak vylovit z kapsy těch pár drobáků a vývojáře podpořit.