Shapez 2 – -apkrig

České Factorio se zasloužilo o vznik velmi uspokojivého minižánru automatizace pásové výroby a dnešní hráč má poměrně slušný výběr her, které se Factoriem inspirovaly: Satisfactory, Dyson Sphere Program, Factory Town, Gunsmith, Infinifactory… Jmenovat jich jde hodně a bylo by trestuhodné nezmínit Shapez.

První Shapez Tobiase Springera z léta roku 2020 je graficky minimalistická, abstraktní hra, v níž s pomocí vstupů, výstupů, rozdělovačů, spojovačů a mnohých dalších zařízení vytváříte vytoužené tvary. Hra se v komunitě setkala s velmi vřelým přijetím, na Steamu jí v hodnocení chybí pouhá 3 % k dokonalosti, a tak není divu, že se chystá dvojka.

Na Shapez 2 už dělá větší studio tobspr Games a největší rozdíl je patrný už z jediného obrázku – pryč je šedivé 2D, přivítejte barvami hrající 3Dčko. Díky třetímu rozměru je hra nejen hezčí, ale také přehlednější a zároveň ještě propracovanější, protože nově můžete budovat i do výšky.

Jádro je prakticky stejné, tedy snažíte se vyrobit určité tvary. Na vstupu máte například kolečko, které v prvním zařízení rozseknete na dva půlkruhy, abyste je ještě jednou přesekli na čtvrtkruhy. V jiném zařízení je pootočíte a v dalším spojíte tak, že vám vznikne de facto znak automobilky BMW.

Pošlete to na „výdej“ a už sbíráte bodíky do košatého vývojového stromu, který vám zpřístupní nové tvary a nástroje, jak s nimi pracovat. Hru jsem přímo nehrál, ale v rukách vývojáře působilo budování pásů a nejrůznějších mašin velice příjemně a intuitivně.

Když stavíte do výšky, nemusíte složitě vymýšlet, jak se tvary po pásu přepraví nahoru – prostě postavíte výtah a vše funguje automaticky. Bleskurychle můžete jakoukoliv část vaší pásové výroby označit a nakopírovat, kolikrát jen chcete.

Za budování se tu vůbec neplatí, takže můžete dosyta popustit uzdu své kreativitě. Platíte jen za ono kopírování, přičemž něco jako peníze vyděláváte jednoduše produkováním křivolakých tvarů. Musím říct, že mě toto rozhodnutí přijde velmi zajímavé – chcete-li, postavte si všechno ručně, ale bude vás to stát čas. Nechcete ztrácet čas? Tak to prostě a jednoduše za pár herních drobných zkopírujte a věnujte se důležitějším věcem!

Na Shapez 2 mě okamžitě zaujala elegance, jednoduchost ovládání a intuitivnost celého výrobního procesu. Jenže to nejúchvatnější mě teprve čekalo. Většinu ukázky se budovalo na jedné plošince levitující ve vesmíru, kam se vešla spousta továrniček na nejrůznější tvary.

Pak se ale hra lehce odzoomovala, aby se ukázaly maličké ostrůvky rozházené kolem výchozí plošiny, na něž stačí dovést vaše pásy a už začínáte těžit nové tvary. Svou základní plošinku můžete navíc rozšiřovat dalšími plošinami, když vám začne docházet místo.

A pak to přišlo. Prezentující vývojář pokračoval v oddalování pohledu dál a dál, až jsem uzřel celý vesmír, před kterým bledne i takový Starfield. Měřítko hry je zkrátka neuvěřitelné a souvisí s ním i atraktivní změna jeho vnímání.

Na samotném začátku hry si dáváte záležet na každém jednotlivém pásu, abyste vytvořili téměř dokonalou výrobu jednoho tvaru. Celou tuhle svou první továrničku pak můžete jednoduše zkopírovat, abyste daný tvar začali vyrábět ve větší míře.

Složitější tvary už si vyžádají mnohem víc úsilí, ale mohou vycházet z vašich již dříve vymyšlených postupů, takže v takovou chvíli už kopírujete celou vaší první plošinu se vším, co na ní je.

A takhle jdete pořád dál a dál, kopírujete čím dál tím víc materiálu a měřítko neustále roste a roste, až se před vámi rozprostře něco nesmyslně obrovského, neustále kmitajícího, posouvajícího, přeřezávajícího, otáčejícího a spojovacího, aby se na konci objevil ještě o něco složitější tvar, vy získali další bodíky a přiblížili se dalšímu milníku ve vývojovém stromě.

Shapez 2 je velmi těžké popsat slovy, proto si pusťte alespoň trailer výše, který vám měřítko hry dobře naznačí. Vzhledem k šíři hry a jejímu grafickému znázornění, které je přece jen pohlednější než v případě Factoria, jsem se logicky zajímal, jak moc bude hra náročná na počítač.

Tvůrci naštěstí po svých fanoušcích nechtějí, aby si kvůli jejich hře kupovali nejmodernější drahé technologie, a podařilo se jim s pomocí designérské magie „nafejkovat“ všechny vaše výrobní procesy, které zrovna na své obrazovce nevidíte, díky čemuž může vaše megatovárna výrazně snížit nároky na váš počítač. Ostatně hra mi byla prezentovaná na docela obyčejném notebooku.

No, byl jsem jednoduše fascinován. Zprvu jsem byl rozpačitý z faktu, že v tak pěkné 3D hře vlastně pracujete s něčím tak abstraktním, jako jsou tvary, ale jenom díky tomu je Shapez 2 vlastně o něco víc puzzle hrou než její konkurence, kde jde primárně o optimalizování celého procesu.

Ale tady musíte nejprve investovat svou mozkovou kapacitu do vymyšlení toho, jak vůbec docílit kýženého výsledku, přes jaké procesy, jak co rozsekat, pootáčet a zase slepit. A dohromady se vším výše zmíněným má hra neskutečný potenciál stát se vaší další „faktoriovskou“ hrou, kterou budete hrát do zblbnutí. Dočkáme se ale až příští rok a nejprve jen v předběžném přístupu.