Samsung Galaxy Z Flip5 recenze: malými krůčky stále vpřed

Ač se to některým skeptikům může zdát až neuvěřitelné, již pátá generace ohebných smartphonů od Samsungu je zde a rozhodně se nezdá, že by zájem o tuto kategorii smartphonů jakkoli skomíral. Spíše právě naopak, ohebným smartphonům obecně se začíná dařit a zejména v Asii je zájem o ně skutečně velký. To mělo, mimo jiné za následek, že průkopníkovi této kategorie smartphonů v podobě Samsungu vyrostla nemalá konkurence, která jej v některých ohledech dotahuje a v některých již dokonce překonává. Jakými zbraněmi se s touto konkurencí popere nejnovější Samsung Galaxy Z Flip5? Na to se podíváme v naší recenzi.

Obsah recenze Samsung Galaxy Z Flip5

Obsah balení ničím nepotěší

Samsung patřil mezi první výrobce, kteří se svezli na vlně “ekologicky” úsporných balení a obsah svých krabiček oholil až na kost. Jak se zdá, tohoto trendu se pak evidentně zatím nehodlá pustit a obsah balení telefonu Samsung Galaxy Z Flip5 je toho zářným důkazem. V tomto případě tak nepočítejte v základním balení s ničím jiným, než se samotným telefonem, USB-C kabelem, sponkou pro vytažení SIM a základními manuály.

Konstrukce přinesla slibnou inovaci

Největší změny spjaté s Galaxy Z Flip5 jsou patrné již při prvním pohledu na konstrukci novinky. Samozřejmě je řeč o vnějším displeji, který je nově mnohem větší a také o použitém pantu. Zde Samsung, po vzoru některé čínské konkurence, přepracoval konstrukci pantu a ta tak umožňuje vytvořit kapkovitý přehyb displeje. Díky tomu zmizela mezera mezi oběma polovinami zavřeného smartphonu. Ta byla nejen nevzhledná, ale především nepraktická protože umožňovala nečistotám a prachu dostat se mezi zavřené poloviny displeje, kdy mohlo potenciálně dojít i k jeho poškození. Tato mezera v blízkosti pantu přítomna již od první generace tohoto “véčka” od Samsungu.

Jedním z důvodů, proč Samsungu zmíněná úprava pantu zabrala tak dlouho byl požadavek na voděodolnost. Naštěstí se výrobci povedlo s tímto úkolem poprat a i zde se setkáváme s certifikací IPX8. Bohužel zde však zůstal zachován poměrně výrazný přehyb displeje. Ten je nejen velmi dobře viditelný i v zapnutém stavu, ale pochopitelně jej i snadno ucítíte, když přes něj přejedete prstem. si nikoho pak nepřekvapí, že konstrukce spoléhá na kovový rám, který zajišťuje její dostatečnou pevnost. Dle slov výrobce by pak použitý hliník měl oproti předchůdci nabídnout zvýšenou odolnost vůči pádu a poškrábání. Z vnější strany je pak telefon chráněn tvrzeným sklem Corning Gorilla Glass Victus druhé generace.

Na vnitřním displeji se pak již z výroby nachází speciální sklo/fólie, která je jeho nedílnou součástí a není tak uživatelsky odstranitelná. Zrovna tak zůstává zachován zákaz výrobce lepit na displej dodatečně jakoukoli jinou ochranu displeje. Na dotek mi pak jeho povrch připadá stejný jako u předchůdce. Snadno tedy poznáte, že nepřicházíte do kontaktu se sklem a prst po povrchu ani tak dobře neklouže. Na druhou stranu, oproti prvním generacím ohebných telefonů od Samsungu do vrchní vrstvy displeje alespoň neuděláte tak snadno rýhu – třeba pouhým nehtem.

Praktické používání smartphonového “véčka”

Co mě osobně však ještě před samotným začátkem testování zajímalo patrně nejvíc byla poměrně prostá otázka, na kterou však neexistuje jednoduchá odpověď – jak se mi bude se skládacím smartphonem Samsung Galaxy Z Flip5 žít? Přesto, že mám velké smartphony poměrně rád a po kompaktních modelech jsem nikdy příliš neprahl, malý formát testované skládačky Samsung Galaxy Z Flip5 jsem si rychle oblíbil. Zejména ve složeném stavu je opravdu návykové jak malý telefon je a jak snadno se dá nosit třeba v kapse. Řečí čísel máme tu čest se zařízením o rozměrech 85,1 x 71,9 x 15,1 mm. Po rozložení pak rozměry činí 165,1 x 71,9 x 6,9 mm. Hmotnost telefonu je rovněž poměrně příjemných 187 gramů.

Co mi však při každodenním používání úplně nesedlo je protáhlý poměr stran interního displeje 22:9. Vzhledem k úhlopříčce tak bylo občas obtížné telefon ovládat jednou rukou. S takto protáhlým poměrem stran pak mělo problém i pár aplikací, šlo však opravdu spíše o ojedinělý jev a obvykle se jednalo jen o drobnější nedokonalosti v UI dané aplikace. V neposlední řadě pak musím zmínit fakt, že pokud jsem telefon používal bez plastového pouzdra, bylo pro mě prakticky nemožné otevřít jej jednou rukou.

Čtečka otisků v tlačítku napájení

Není asi žádným překvapením, že vzhledem k ohebné konstrukci zařízení ukryl Samsung u Galaxy Z Flip5 čtečku otisků prstů do napájecího tlačítka. V nastavení si pak můžete přizpůsobit, zda bude pro odemknutí telefonu nutné tlačítko tisknout, nebo postačí prst přiložit. Chování může být navíc rozdílné na malém vnějším i velkém vnitřním displeji. Jak se dalo čekat, samotná čtečka je kvalitní a funguje velmi rychle. Přesto jsem však během testování narazil na menší problém se spolehlivostí.

Ten se týká používání čtečky když je smartphone v otevřeném stavu versus její použití ve stavu zavřeném. Při používání vnitřního displeje je čtečka prakticky neomylná a prst na ni stačí přiložit na zlomek vteřiny. Když chci ale použít čtečku pro přístup k informacím na vnějším displeji, stává se mi pravidelně, že přibližně každý desátý pokus o odemknutí musím opakovat. Možná za to může fakt, že čtečka je v tomto případě otočená vzhůru nohama. Zatímco opakované nasnímání otisku mi totiž nijak nepomohlo, řešením se nakonec ukázalo prosté nasnímání stejného prstu jako další otisk – ovšem v pozici, v jaké jej ke čtečce přikládám, když je telefon v zavřeném stavu.

Když jeden displej nestačí

Pokud čekáte v oblasti displeje nějaké převratné změny, patrně vás zklamu. To, že i přes kompletně přepracovaný pant zůstal přehyb displeje prakticky stejně výrazný jsem již zmínil. Úplně stejný pak ale zůstal i displej samotný. Znovu tak máme tu čest s Dynamic AMOLED 2X ohebným panelem. Ten pak nabízí rozlišení 2640 x 1080 px což na úhlopříčce 6,7″ znamená velmi slušnou jemnost obrazu 425 pixelů na palec. Obnovovací frekvence obrazu pak činí 120Hz a displej se může pochlubit velmi slušným jasem 1750 nitů, díky čemuž je velmi dobře čitelný i za slunečných letních dní. Chybět pak pochopitelně nesmí ani HDR10+ certifikace.

Letos je však hlavní hvězdou zásadně přepracovaný vnější displej. Ten má nově úhlopříčku 3,4″ a s rozlišením 748 x 720 px prakticky čtvercový poměr stran. Oproti konkurenční Motorole Razr 40 Ultra zde sice displej tak efektně neobklopuje objektivy fotoaparátů, přesto mi výřez, v kterém se fotoaparáty nachází u Samsungu nijak nevadil. V první řadě omezují obě řešení využitelnost vnějšího displeje velmi podobně a Samsung navíc prostor vedle fotoaparátů dokáže poměrně kreativně využít například pro zobrazení “kapsle” s informacemi z přehrávače nebo gesta pro návrat na domovskou stránku.

Co se kvalit samotného displeje týče, někdo by jistě ocenil vyšší obnovovací frekvenci, aby vnější displej ideálně srovnal krok s tím vnitřním. Na jednu stranu je fakt, že při přecházení mezi oběma displeji je rozdíl mezi 60 a 120 Hz o to markantnější. Nicméně já osobně jsem s nižší obnovovací frekvencí obrazu neměl žádný problém. U takto malé plochy, kterou z 90% využiji pro čtení notifikací a občasnou odpověď na zprávu jednoduše dokáži žít se standardní obnovovací frekvencí. Mnohem důležitější je zde dle mého maximální jas a v tomto ohledu mě Samsung Galaxy Z Flip5 nezklamal, jelikož i tento malý AMOLED panel je velmi dobře čitelný u za slunečného dne. Buhužel nemám nástroje pro ověření přesné svítivosti, ale poctově se velmi blíží, v tomto ohledu vynikajícímu, internímu dispeji. Výrobce pak nezapomněl ani na druhý světlocitlivý senzor starající se o automatickou regulaci jasu vnějšího panelu.

Hardware hodný TOP modelu

V rámci použitého hardwaru neponechal jihokorejský gigant nic náhodě a výbava je v tomto ohledu prakticky identická jako třeba u Galaxy S23. Smartphone tak těží z nasazení čipsetu Qualcomm Snapdragon 8 Gen 2 – pochopitelně v přetaktované verzi exkluzivní pro smartphony od Samsungu. Vedle toho je přítomno 8 GB operační paměti a 256 nebo 512GB rychlé UFS 4.0 úložiště. Vzhledem k tomu jak málo musel mít výrobce prostoru pro efektivní odvod tepla z čipsetu jsem byl poměrně zvědavý, jak si smartphone povede v oblasti zahřívání. Prověřil jsem jej tedy stress testem 3DMark Wild Life Extreme. A výsledek? Inu, řekněme, že se nejedná o herní smartphone a stabilita s hodnocením 39,6 % tomu i odpovídá. K výraznému propadu výkonu pak došlo již u třetího opakování z celkové série 20 testů.

Samsung Galaxy Z Flip5 benchmarky:

• AnTuTu: 1 091 821 bodů
• GeekBench 6 Single core: 1 975 bodů
• GeekBench 6 Multi core: 5 180 bodů
• 3DMark Wild Life Extreme: 3 655 bodů

Použitý USB-C konektor je sice spřažen s USB 3.2 řadičem, Samsung Galaxy Z Flip5 však, stejně jako předchůdce, nepodporuje desktopový režim DeX. Oblast bezdrátové konektivity je pak zastoupena třípásmovou Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac/6e nebo Bluetooth 5.3. Prvky jako NFC pak lze brát za samozřejmost, k jeho fungování bych však měl drobnou poznámku. Aby bylo s telefonem možné platit i v zavřeném stavu, výrobce umístil NFC do jeho spodní části. Pokud tedy budete mít zrovna telefon otevřený, je občas potřeba telefon u terminálu přechytit. Určitě však nejde vyloženě o problém, spíš jde o zvyk.

Stejná baterie, lepší výdrž

Patrně nebudu sám, kdo ve skrytu duše doufal alespoň v malé navýšení kapacity použité baterie. Bohužel, kapacita zůstala mezigeneračně zachována na 3 700 mAh, přesto ale Samsung Galaxy Z Flip5 nabízí oproti předchůdci v oblasti výdrže baterie mírné zlepšení. Jedná se tak o krásný příklad, jak dokáže efektivněji pracující čipset spolu se zdařilou optimalizací ovlivnit výdrž baterie. V praxi jsem byl výdrží mile překvapen a dokonce jsem se dostával k hranici 6 hodin aktivního používání na jedno nabití. Takovéto pracovní dny pak byly složeny z telefonování, komunikace přes mail a instant messengery a pochopitelně také procházení webu a poslechu streamované hudby skrze bluetooth sluchátka.

V neposlední řadě pak musím pochválit i opravdu velmi nízkou spotřebu ve stand-by kdy telefon pouze leží na stole. V tomto případě telefon za celý den z baterie vysál pouhé jednotky procent energie. Kde ale Samsung tradičně trochu ztrácí je rychlost nabíjení. Nabíjecí výkon 25 W prostřednictvím kabelu a 15 W bezdrátově přece jen dnes nikoho neoslní. Pokud však nabíjíte obvykle přes noc, patrně vás to nijak trápit nebude a navíc, vzhledem k relativně malé baterii ono nabíjení zase až tak nepřiměřeně dlouho netrvá. V praxi se bavíme o přibližně 1 hodině a 15 minutách potřebných k plnému nabití baterie.

OneUI 5.1 běžící na Androidu 13

Na testovaném smartphonu Samsung Galaxy Z Flip5 běžel v době testování Android 13 obohacený o grafickou nadstavbu One UI 5.1.1 s květnovou bezpečnostní aktualizací. Samotné prostředí tedy bude příznivcům smartphonů od tohoto jihokorejského giganta více než dobře známé. Novinky se pochopitelně týkají zejména vnějšího displeje, případně Flex režimu, kdy je displej otevřený jen částečně. Začněme však největší letošní inovací a to vnějším displejem.

Vnější displej nabízí řadu využití

V jeho fungování vidím jistou paralelu s chytrými hodinkami (nejen) od Samsungu. Jednoduše máte nějakou výchozí obrazovku nabízející vybrané informace a i zde máte možnost vybrat z celé řady předpřipravených designů. Ty pak můžete následně upravovat, někde dostanete pouze možnost vyměnit pozadí, jinde můžete například změnit styl hodin či notifikačních ikon. Tažením od horního okraje pak dostanete přístup k rychlým přepínačům, zde však s nulovou možností personalizace. Notifikace se nachází na obrazovce úplně vlevo zatímco obrazovky vpravo zabraly opět již předchystané obrazovky, které slouží stejně jako widgety aplikací ve zmíněných hodinkách.

Dlužno dodat, že oproti hodinkám je zde těchto “pomůcek” – jak je Samsung oficiálně nazývá – nachází podstatně méně. Některé jsou však interaktivní a v některých se můžete posouvat pro další informace i horizontálně. Co se týče spouštění plnohodnotných aplikací na malém vnějším displeji, není to tak snadné jako v případě konkurenční Motoroly Razr 40 Ultra. Ve výchozím stavu Samsung Galaxy Z Flip5 umožňuje plnohodnotný běh aplikací Zprávy, YouTube, Netflix a Mapy od Googlu. Prostřednictvím aplikace Good Lock však můžete na vnější displej přidat obrazovku sloužící jako launcher pro jakoukoli vybranou aplikaci. Otestoval jsem několik desítek aplikací a prakticky všechny se škálovaly správně a byly, mnohdy až překvapivě, dobře použitelné.

Nechybí zde ani klávesnice, zde si však budete muset vystačit s řešením od Samsungu – nahradit, alespoň prozatím, nijak nejde. Klávesnici můžete pochopitelně použít nejen ve zmíněných aplikacích ale i pro rychlou odpověď na notifikaci o příchozí zprávě. A když už je řeč o notifikacích, musím Samsung pochválit, že přes notifikace se lze na externím displeji rychle dostat do plné verze dané aplikace i když je zpřístupněna “neoficiálně” přes Good Lock. Navíc zde funguje stejná logika jako u Galaxy Foldů a pokud na vnějším displeji používáte nějakou aplikaci, plynule do ní přejdete i po otevření smartphonu.

OneUI jak jej známe

Samsung Galaxy Z Flip5 pak podporuje také Flex režim pro práci s telefonem v částečně otevřené poloze. Upřímně, v porovnání s ohebnými Samsung Fold je využití této funkcionality značně omezené, nicméně i tak jsem si našel pár situací, kdy mi režim přišel vhod. Třeba při fotografování, když jsem potřeboval záběr z nižší perspektivy šlo o šikovnou funkci. Zrovna tak možnost použít smartphone samotný jako miniaturní stativ umí být užitečná. Na druhou stranu jsem příliš nenašel využití pro funkci rozdělené obrazovky kdy je ve spodní části zobrazen touchpad pro ovládání kurzoru v části se zobrazenou aplikací.

One UI 5.1 se pak tradičně vyznačuje silně modifikovaným vzhledem výchozího Androidu avšak zachovává funkce jako barevné přizpůsobení systému na základě použité tapety. Celkově pak prostředí působí až překvapivě svěžím dojmem a nabízí jednotný design včetně předinstalovaných aplikací z dílny Samsungu. Aplikace dodané výrobcem pak mohu pochválit nejen za jejich vzhled, ale i celkovou funkčnost. Ať už jde o kalendář, fitness aplikaci, správce souborů či třeba webový prohlížeč. Všechny fungují přesně dle mých představ a věřím, že řada uživatelů nebude mít důvod hledat za ně alternativy. Poslední pochvalu systému musím vystřihnout za příkladnou optimalizaci. Rychlost a plynulost  prostředí naprosto odpovídá použitému špičkovému hardwaru a nesetkal jsem se ani s žádnými problémy se stabilitou.

Dva objektivy stačí

Stejně. jako několikrát zmíněná “véčková” Motorola, nebo třeba Oppo Flip N2, také dnes testovaný Samsung Galaxy Z Flip5 disponuje na vnější straně dvěma fotoaparáty. A také v tomto případě dělá primárnímu fotoaparátu společnost fotoaparát s ultraširokým záběrem. Vzhledem k důrazu na kompaktní rozměry, a zejména tedy co nejmenší tloušťku zařízení, nelze příliš očekávat, že by výrobce nasadil velké snímače pro co nejlepší obrazový výstup. Ostatně telefon využívá 12MPx primární snímač Samsung S5K2LD použitý již v Galaxy S20. Přesto by ale byla chyba Samsung v tomto ohledu podceňovat.

• 12MPx primární fotoaparát, f/1,8, velikost pixelů 1,8 µm, OIS, PDAF
• 12MPx ultraširokoúhlý, f/2,2, 123° FoV, velikost pixelů 1,12 µm

Primární fotoaparát

A jak si tedy tento, sice starší nicméně stále poměrně schopný, hardware vede v praxi? Inu, i pokud třeba zrovna Galaxy S20 právě vlastníte, určitě si všimnete posunu jak v kvalitě, tak stylizaci snímků. Vedle softwarových úprav se zde totiž projeví potenciál použitého Snapdragonu 8 Gen 2 a jeho postprocessingu. Snímky za dobrého světla jsou na velmi vysoké úrovni. Nedočkáte se zde žádného šumu, dynamický rozsah je výborný a snímky jsou ostré a plné jemných detailů. Co však nemusí být pochuti každému je barevné podání. Občas mě až překvapilo jak právě zachycená scéna vypadá ve skutečnosti a jak na displeji telefonu – či později u PC na monitoru. Snímky, respektive jejich barevné podání, na mě působily jako kdyby se telefon snažil zachytit scénu, která by se uživatelům mohla líbit a ne kterou má skutečně před sebou.

Jistě, saturovanější snímky ke smartphonům od Samsungu patří již od nepaměti a já mu to vlastně ani nemohu mít za zlé, protože většině uživatelů se tato přikrášlená realita prostě líbí. Nicméně zde jsem si toho všímal častěji, než třeba v případě Samsungu Galaxy S23, který jsem rovněž recenzoval. Ve výsledku to pak působí jakoby si telefon v některých specifických případech skoro až vymýšlel. Pochválit pak mohu i dvojnásobný digitální zoom, který je, i přes nižší rozlišení snímače, stále velmi dobře použitelný – dál však telefon přibližovat nenuťte.

Milé překvapení pak přišlo v oblasti portrétů. Portrétní režim zde funguje skvěle, telefon dobře pracuje s hloubkou ostrosti, rozmazání pozadí působí přirozeně a zachycená osoba je od něj precizně oddělena. Samsung Galaxy Z Flip5 vás pak nezklame ani při focení v noci. Zde se sice již starší snímač začíná trochu projevovat, nejde však o nic zásadního. V noci telefon automaticky prodlužuje čas expozice i ve výchozím režimu a i tyto snímky jsou obvykle velmi dobře použitelné. Nechybí jim světlo a líbí se mi barevné podání. Snaha omezit šum však vede k viditelnému efektu olejomalby a ztrátě detailů. Tomu však lze výrazně pomoci aktivací dedikovaného nočního režimu. Ten umí překvapivě dobře vytáhnout detaily, byť barevné artefakty zde stále zcela očividně zůstávají, byť v menší míře.

Ultraširokoúhlý fotoaparát

Fotoaparát se 123° úhlem záběru dosahuje za dobrého světla poměrně solidních výsledků. Množství šumu je i ve stínech omezeno na minimum a i dynamický rozsah je velmi dobrý. Co se týče barevného podání, to je zde ve většině situací stejné jako u primárního snímače. Pocitově mi však v některých situacích přišlo, že si ultraširokoúhlý fotoaparát scénu nepřebarvuje tak agresivně jako ten primární. Co se negativ týče, tak snímky trpí na rozmazání v rozích, což je typický nešvar většiny fotoaparátů s širokým úhlem záběru plynoucí ze snahy potlačit efekt rybího oka. Škoda je pak rozhodně také absence automatického ostření, které by se hodilo (nejen) při pořizování makro záběrů. Takto vám pro tyto účely musí postačit primární fotoaparát v kombinaci s digitálním zoomem.

Co pak není zrovna paráda je focení s tímto fotoaparátem v noci. Zde již rozhodně doporučuji používat noční režim, ani tak ale nečekejte žádné zázraky. Snímky jsou sice až překvapivě dobře osvětlené, to je však asi vše, za co je lze pochválit. Barevné artefakty značící zoufalou snahu o potlačení šumu jsou prakticky všudypřítomné a nejlíp na tom není ani ostrost snímků. Také množství zachycených detailů se limitně blíží nule a snímky jsou výrazně méně saturované.

Video

Samsung Galaxy Z Flip5 dokáže pořizovat maximálně 4k video při 60 fps přičemž kvalitu videa musím jednoznačně pochválit. I bez “super stabilního” režimu funguje stabilizace velmi dobře a video není náchylné na otřesy. Zároveň je záznam krásně plynulý bez jakýchkoli náznaků trhání a skvěle funguje i automatické přeostřování a vyvážení bílé.

Cena Samsung Galaxy Z Flip5

Aktuálně poslední generace véčka od Samsungu se na našem trhu prodává za cenu 28 499 Kč za 8 / 256GB verzi, případně za 30 999 Kč za variantu s 512GB úložištěm. Jde tedy o částky nepříliš vzdálené těm, za kterou se prodávají nejvybavenější modely jednotlivých výrobců – Samsung nevyjímaje. Je pak na uživateli, zda pořídí třeba Galaxy S23 Ultra, tedy to nejlepší co jihokorejský gigant aktuálně nabízí, nebo se spokojí s výbavou nepatrně horší než v případě základního Galaxy S23 a navíc získají smartphone s véčkovou konstrukcí.

Závěr recenze Samsung Galaxy Z Flip5

Samsung často dokáže jen několika dílčími změnami posunout předešlou generaci svých smartphonů na další úroveň a Samsung Galaxy Z Flip5 je toho jasnou ukázkou. Byť seznam změn oproti předchozí generaci není vůbec obsáhlý, tyto změny se udály přesně v těch oblastech, kde byly potřeba a já tak věřím, že novinka dokáže ke koupi přesvědčit i řadu současných majitelů Z Flip4. Jistě, například v porovnání se změnami mezi například Galaxy S22 Ultra a S23 Ultra zde vylepšení vnímáme intenzivněji, jelikož jsou spjatá s konstrukcí samotného smartphonu a na první pohled jasně viditelná. Na druhou stranu zmíněné “Ultry” přinesly řadu novinek pod kapotou a těch je v případě nového Flipu spíše poskrovnu.

Víceméně jsme se dočkali “pouze” prakticky povinné obměny hardwaru v podobě novějšího čipsetu. Osobně si však troufnu tvrdit, že tato inovace většinu uživatelů předešlého modelu zaujme nanejvýš ve smyslu lepší výdrže na baterii. K posunu došlo i v oblasti zahřívání, ovšem nijak zásadnímu a smartphone dokážete snadno rozpálit i hraním her. Ve finále tak o mezigenerační obměně stejně rozhodne, zda vás dokáže přesvědčit nový externí displej o své praktičnosti. V mém případě to rozhodně dokázal a nebýt komplikovaného přidávání plnohodnotných aplikací, dostal by za něj Samsung opravdu velkou pochvalu. Je ale prostě škoda, že uživatel musí absolvovat relativně složitý proces – na který by navíc bez pomoci Googlu nejspíš ani nepřišel – aby mohl na externím displeji používat aplikace, které zde z drtivé většiny navíc fungují naprosto perfektně.

Zrovna tak u inovované konstrukce musím výrobce pochválit, že zde již v zavřeném stavu není žádná mezera, která může být potenciálním zdrojem poškození displeje. Bez ohledu na změny oproti předešlé generaci tkví největší síla Galaxy Z Flip5 v jeho vyváženosti. V zásadě zde nechybí nic podstatného a troufnu si tvrdit, že většina potenciálních zájemců o telefon této konstrukce u Samsungu nenalezne vlastnost, která by představovala zásadnější problém. Přece jen se stále jedná o smartphone blízký TOP modelům a tomu odpovídá i jeho výbava včetně výkonu, displeje nebo fotoaparátů – snad jen nich by si mohl pro příští rok Samsung již opravdu připravit nějaká vylepšení. Přesto by se měl mít jihokorejský gigant na pozoru, neboť konkurence nespí, v mnoha ohledech jej již dotahuje a v některých, jako například v oblasti konstrukce, jej dokonce předhání.

Hondocení redakce: 80/100%

 

Jaký dojem dělá Samsung Galaxy Z Flip na vás? Mělo by u vás nějaké ohebné véčko šanci?

Za zapůjčení děkujeme společnosti Samsung.