Rozpočet God of War Ragnarök mohl být až 4 miliardy korun » Vortex
List The Guardian vyzpovídal prezidenta Worldwide Studios v PlayStationu Šúheie Jošidu u příležitosti jeho ocenění na letošním předávání cen BAFTA. Jde o komentované interview, ve kterém se Jošida vyjadřuje k řadě zajímavých témat, jako jsou live service hry, umělá inteligence nebo náklady na vývoj velkých moderních titulů. Tvář PlayStationu, jak Jošidu zmíněný The Guardian označuje, si například myslí, že vidět každý rok na nejvyšší příčkách nejrůznějších žebříčků stále ty stejné hry je velká nuda, čímž se strefuje do aktuálních trendů a neochoty velkých společností alespoň trochu riskovat. Mluví rovněž o rušení velkého množství titulů, které se uvnitř PlayStationu neprojeví jako dostatečně životaschopné a mezi řádky odhaluje, kolik stál vývoj God of War Ragnarök.
Tím ostatně můžeme začít, protože část rozhovoru byla věnována právě tomu, že se hry stávají čím dál tím víc nákladnější a jejich vývoj zabírá spoustu času. V článku se pro příklad uvádí rozdíl mezi God of War III a God of War Ragnarök, tedy hrami, které dělí 12 let. Článek, a hádáme i po autorizaci ze strany Jošidy či Sony, uvádí rozpočet první zmiňované hry 44 milionů dolarů a s tím, že dosud poslední Kratovo dobrodružství vyžadovalo financování ve výši 200 milionů dolarů. „Získávání financí na vývoj her je těžké, ale i když vytvoříte úžasný titul, na trhu se jich stále najde tolik, které nikdo neobjeví,“ uvádí pak Jošida a vyzdvihuje umění nezávislých vývojářských studií i jednotlivců. Věří rovněž k přirozenou diverzifikaci celého herního odvětví a postupné zaměření i na vývojáře ze zemí, které momentálně nepovažujeme za videoherní velmoci.
Ve výsledku bude vývoj díky umělé inteligenci efektivnější a lidé budou schopní vytvářet hezčí hry, tvrdí Jošida.
Na tomto místě se pak dostává k tématu umělé inteligence a jejího vlivu na vývoj her. Ačkoliv je jednou stránkou obrovská kontroverze a možná i strach některých vývojářů o své budoucí uplatnění, Jošida vnímá toto téma optimisticky. Líbí se mu, že i malý tým studentů – se kterým přišel do kontaktu – může díky umělé inteligenci přijít s návrhem hry, který už má velmi pěknou grafiku či animace, a právě toto jsou podle Jošidy oblasti, kde by se AI mohlo začít projevovat. Stejně jako třeba testování her, které je mnohdy velmi repetitivní a do značné míry únavnou činností. Na dotaz, jak vnímá obavy vývojářů, pak Jošida vyjádřil své přesvědčení, že jde o přirozený vývoj věcí. Uznal nicméně, že umělá inteligence vytváří mnohdy velmi divné věci, takže zkrotit její vlastnosti vyžaduje schopnosti, kterým se prý začnou vývojáři v budoucnu učit. „Ve výsledku ale bude vývoj efektivnější a lidé budou schopní vytvářet hezčí hry. Možná se už ani nebudou muset učit programovat, pokud se nové nástroje naučí v budoucnu ovládat,“ dodává pak Jošida.
Otevírá se tím podle něj i cesta k tomu, aby vývojáři jednodušeji dosáhli naplnění své vize, protože kreativitu vnímá jako stěžejní bod celé tvorby videoher a nelíbí se mu, že v těch nejvyšších sférách často ustupuje do pozadí. „Odvětví roste a já doufám, že bude i nadále podporovat kreativní nápady a lidi, kteří se snaží pracovat na originálních hrách. Přece nechcete, aby se každý rok v žebříčku deseti nejlepších her objevovaly pořád ty stejné tituly. Aby všechny uplatňovaly model live service. To by přece byla trochu nuda,“ říká slavný vývojář.
