Games

Recenze Kirby’s Return to Dream Land Deluxe » Vortex

Loňské premiérové 3D dobrodružství Kirbyho lze označit za jednoznačný úspěch. Předně to byla velmi dobrá hra a my sami jsme Kirby and the Forgotten Land dali osmičku. Radost ale Nintendu určitě udělaly i prodeje, když se hra s více než šesti miliony prodanými kusy stala nejúspěšnějším dílem celé třicetileté série. Na tradici ale určitě v Nintendu nezanevřeli a nyní vydávají díl, který se vrací ke kořenům.

Což není samo sebou, Kirby si totiž během své 30leté kariéry vyzkoušel už leccos a nemyslím teď jenom nejrůznější plošinovky ovládané stylusem na DS, 3DS a Wii U. Vezměme si jenom Switch: vloni to byla multiplayerová arkáda Kirby’s Dream Buffet, předtím bojovka Kirby’s Fighters 2 (2020) nebo F2P akční RPG Super Kirby Clash (2019). Na „béčkovou“ postavu je to až překvapivě všestranný výkon, přesto se ale Kirby nejlépe cítí ve 2D plošinovkách. Ostatně, tři zmíněné menší hry na Switchi doplnila ještě tradiční 2D plošinovka Kirby Star Allies (2018).

KIRBY DELUXE 

Jak už naznačuje slovo Deluxe v názvu, aktuální titul není původní hrou, ale remakem 2D plošinovky Kirby’s Return to Dream Land, která vyšla na Wii v roce 2011. Deluxe edice pro Switch samozřejmě přináší vedle vysokého rozlišení i řadu vylepšení a bonusových režimů, pojďme ale začít fundamentem, byť to bude spíše formalita a jen stěží vás něčím překvapím. 

Plně v souladu s pomyslnou příručkou Nintenda na vývoj plošinovek je tu v základu směšně nízká obtížnost, zde ještě zvýrazněná ukazatelem zdraví, kdy neumíráte po jakékoliv kolizi, jako to znáte třeba ze Super Maria. Výraznější výzvu tu představují až speciální kroužky, které jsou v každé úrovni tři až pět a s nimiž odemykáte bonusový obsah včetně různých výzev a miniher. Kroužky hledáte v tajných lokacích, získáte je po vítězství nad malým bossem, anebo po vyřešení nějaké drobné hádanky případně po absolvování speciální části úrovní. Jak jsem říkal, nic překvapivého.

Tady zábava nespočívá v dokonalém ovládnutí hry a jejích pravidel. Tady jde o prostou radost z postupu a z pomyslného ohňostroje na obrazovce.

Základem plošinovkové akce je Kirbyho už notoricky známá schopnost vdechovat své nepřátele nebo předměty. Ty pak může vyplivnout, případně díky nim získat zvláštní schopnost (tzv. „copy ability“) nebo dokonce super schopnost (tzv. „super ability“). Některé základní schopnosti jsou celkem obyčejné (meč, bič nebo ohnivý paprsek), jiné vám ale vyloudí úsměv na tváři. To když Kirby vříská do mikrofonu nebo se promění do kamene (případně těžkého závaží). Schopností je hodně přes dvacet a jejich součástí někdy bývá překvapivě komplexní sestava pohybů, jakkoliv hra díky širokým možnostem úkolů (a jejich efektnímu vyobrazení) působí poněkud zmatečně a jen výjimečně je v nějaké konkrétní situaci vyžadována konkrétní abilita. No a pak tu jsou ty super schopnosti. Těch je asi pět a přichází s nimi zábavné „uááá“ momenty, kdy se Kirby promění ve velkou sněhovou kouli, nebo kolem sebe máchá mečem, který je větší než celá obrazovka.

Mou asi největší výhradou vůči tomuto konceptu hratelnosti (a platí to v podstatě pro všechny plošinovky s Kirbym, v menší míře i pro loňský 3D díl) je jakási jeho náhodnost. Na obrazovce se neustále něco děje, každý sebemenší útok je pro větší účinek zvýrazněn velkolepou prezentací, široká plejáda pohybů také vyvolává dojem nahodilosti. Pokud jste zvyklí mít všechno pod přísnou kontrolou, budete tím uvolněným stylem hry trpět. Fádní level design je dobře zřejmý třeba na boss fightech, které musíte zkrátka urvat na sílu. Není tu žádná komplexní strategie boje a dokonce ani „weak point“. Prostě se vyhýbáte útokům bossů a kdykoliv můžete, bušíte do nich hlava nehlava. Tady zkrátka zábava nespočívá v dokonalém ovládnutí hry a jejích pravidel. Tady jde o prostou radost z postupu a z pomyslného ohňostroje na obrazovce.

Proto je Kirby’s Return to Dream Land Deluxe ideální hrou pro menší děti a snad ještě víc pro společné hraní rodičů s dětmi. Také v gaučovém multiplayeru ostatně řád nemá žádné místo. Prostě se k vám kdykoliv připojí až tři hráči, načež pak mohou zase kdykoliv odběhnout. Zhruba polovinu svého hraní jsem absolvoval se dvěma syny a byl to najednou úplně jiný zážitek. Tři různí kulatí hrdinové se navzájem pletli pod nohama nebo si dokonce vzájemně škodili a předháněli se v tom, kdo získá jakou schopnost, kdo posbírá více hvězdiček a kdo bude první v cíli. Došlo ale i na spolupráci – jeden hráč může druhému „vlézt na záda“, všichni dohromady pak mohou zaútočit skupinově a s větším efektem. Obrazovka nám byla najednou malá, myšleno v tom špatném i dobrém slova smyslu.

I mí synové ale nejspíš podvědomě vycítili limity bezděčné hratelnosti a přesunuli svou pozornost do zábavního parku Merry Magoland s deseti různými arkádovými minihrami. Vedle vrhání hvězdic na terč, přehazování bomby nebo chytání vajíček jsme si oblíbili především taktické bitvy na zmenšující se šachovnici (Checkerboard Chase) a souboje v aréně (Booming Blasters). Podobné minihry na Switchi samozřejmě nabízí celá řada dalších her. Nejde o nic výjimečného, ale rozhodně je to příjemné zpestření a vítané rozšíření Deluxe verze.

Není toho vůbec málo, ale taky toho není dost na to, aby to ospravedlnilo plnou cenu, zvlášť když jde v základu o dvanáct let starou hru.

Základní kampaň je poměrně krátká a i s jedním příběhovým zvratem jí dohrajete za nějakých pět nebo šest hodin. Kromě hlavního příběhu je tu poměrně dost jiných povyražení, vedle zmíněných miniher také výzvy (speciální levely, ve kterých se snažíte získat co nejvyšší skóre) a další postupně odemykaný obsah. Není toho vůbec málo, ale taky toho není dost na to, aby to ospravedlnilo plnou cenu, zvlášť když jde v základu o dvanáct let starou hru. Nic na tom nemění ani solidní zpracování. To je příjemné, efektivní a rozmanité. V rámci jednoho světa narazíte na několik různých prostředí a i moji synové se sami pozastavili nad „velkým počtem biomů“ (odkud to asi mají?). Ale současně mi grafika nepřipadala nijak osobitá a například Kirby’s Epic Yarn je se svojí bavlněnou estetikou v úplně jiné lize.

A tak se dostávám k závěrečné pointě. Proč Nintendo vytvořilo Deluxe veri právě Kirby’s Return to Dream Land, když se z Wii a Wii U nabízí tolik jiných a popravdě řečeno také lepších her? Tahle je solidní, ale standardní.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *