Trepang2 – -apkrig

Jsa starým komerčňákem, který se s rozkoší nechá pábit pozlátkem vysokorozpočtové produkce, přeci jen mi čas od času v hledáčku ulpí hra, kterou sice neprovází pompézní marketingová kampaň, ale o to vzrušenější šuškanda na fórech a sociálních sítích.

Právě tímto způsobem mi do tenat padl titul s názvem Trepang2 od kanadského vývojářského studia Trepang, a po kratším neúspěšném pátrání po osudu prvního dílu (neexistuje) jsem se radši okamžitě pustil do hraní. Trepang2 mi oplatil stejně přímočarou mincí a vy si tak na následujících řádcích budete moci přečíst o nejlítější holomajzně, jaká se mi na monitoru za poslední ROKY objevila.

Rovnou k věci

Stáváte se záhadným supervojákem s kódovým označením Subjekt 106, který se probouzí v zajetí a velmi záhy zjišťuje, že mu jeho věznitelé jdou po krku. Stošestka naštěstí není žádné máslíčko, jakmile se po chvilce plížení a lámání krků ze zálohy dostane k první střelné zbrani, rozjede takový masakr, že by se za něj nemuseli stydět ani texaští příznivci dřevorubných instrumentů.

Trepang2 je až primitivně jednoduchá střílečka, ovšem v tom nejpochvalnějším smyslu. Kromě střílení a kopání můžete zpomalovat čas po vzoru F.E.A.R.u, případně se maskovat jako v Crysis, občas mrštit granát a sklouznutím podrazit nepříteli nohy. A to je všechno. To zbylé je už jen, jak říkáme my milovníci českého jazyka, bohapustá karnáž.

Ten s odpuštěním BORDEL, který Trepang2 umí v libovolném okamžiku vykouzlit na obrazovce, probouzí agresivní, prastaré pudy. Na mohutné cákance krve, barvící stěny a vše ostatní v okolí, se budete dívat s podivným uspokojením a možná se dokonce přistihnete, jak při likvidaci zástupu obrněných nepřátel ceníte zuby. Trepang2 z vás vytáhne reflexy nebezpečného predátora a dá vám pocítil animální pach starého dobrého ultranásilí.

Ano, Trepang2 sice má příběh, ve kterém budete v blízké budoucnosti bojovat proti záhadné korporaci, jejím po zuby ozbrojeným pohůnkům a dokonce i hororové žouželi, ve skutečnosti to ale není důležité. Nic není důležité. Záleží jen na do běla rozpálených a vztekle štěkajících hlavních vašich soudců, porotců a katů, a že toho souzení bude hodně. Trepang2 si v ničem nezadá s klasickými střílečkami z přelomu tisíciletí, ve kterých nebylo zapotřebí kdejakých cinkrlátek, stačily jen ostré reflexy a dostatek munice. 

Crash, Boom, Bang

Zbraňový arzenál čítá klasickou pistoli, samopal, brokovnici, útočnou pušku, ostřelovačku, granátomet, samostříl, a dokonce dojde i na klasickou bezbolestnou, tedy rotační kulomet. Skvělé je, že žádný ze zástupců arzenálu ve hře nepůsobí zbytečně nebo nahodile, pořádnou paseku dokážete nasekat i s pouhou pistolí. Jednou z mála úliteb moderní době je možnost zbraně (jemně) upravovat a nasazovat na ně třeba tlumiče, případně měnit mířidla či využít fascinující zápalnou munici pro trochu více té morbidní švandy. Střílení v Trepangu2 je prostě rozkoš, tahle hra je skvělým příkladem projektu, ve kterém se tvůrci soustředili téměř na jedinou věc, ale zvládli ji naprosto bravurně.

Jednotlivé úrovně jsou nabité nepřáteli k prasknutí a mnohdy si nebudete moci ani vydechnout. Možnost zpomalovat čas skrz takzvaný Focus samozřejmě není neomezená, postupně se vám doplňuje s každým dalším zabitím. Možnost zapnout Cloak a na okamžik se schovat nepřátelům mi chvílemi přišla až zbytečná, hodí se ale v momentě, kdy proti neférové přesile musíte více taktizovat a na moment se stáhnout do ústraní. 

Nelze říct, že by vaši počítačem řízení protivníci oplývali kdovíjak sofistikovanou umělou inteligencí, tento nedostatek však více než dostatečně nahrazují počtem a hlavně palebnou silou. Trepang2 jsem oproti svým zvyklostem hrál rovnou na obtížnost Hard, přičemž po ní následují ještě tři další a ultimátní Rage Mode proškolí i ty nejzavilejší psychopaty. Na těžkou obtížnost váš hrdina moc nevydrží, kupodivu to ale mou imerzi do kůže supervojáka zvlášť nenarušilo a nutnost pořádně se otáčet v rytmu smrtících piruet byla o to rajcovnější.

Ráj podvodníků

Maličký vývojářský tým dobře věděl, že Trepang2 bude nejlépe fungovat jako zdroj dokonalého odreagování, a tak do své hry vetknul další relikt dob dávno minulých – cheaty. Ty si postupně odemykáte plněním misí na určité obtížnosti a kromě tradičních možností, jako je nekonečné množství munice nebo Focusu a Cloaku, si můžete zapnout i takové libůstky, jako je postupně ubývající zdraví nebo podmínka, že nepřátele zabije jen dobře mířený headshot.

Co se týče grafiky, připomínal mi Trepang2 do značné míry nedávno hrané Sons of the Forest, což je zvláštní především proto, že běží na Unreal Enginu 4. generace, zatímco zmiňovaný survival využívá Unity. Zejména animace a celkové pojetí realistického prostředí z obou her v mých očích dělá blízké příbuzné, a to navzdory tomu, že Trepang2 vás místo nádherně zpracované přírody bere hlavně do futuristických, případně stroze militaristických prostředí, prodchnutých hrou světel a stínů.

Trepang2 ve své neotesané brutalitě vypadá skvěle a výborně se i hýbe, ačkoli můžete na obrazovce zejména díky granátometu rozehrát nebezpečný galimatyáš částicových efektů, chlístající krve a hřmotných výbuchů. Zbraně dodávají fantastický pocit ze střelby, korunu zážitku nasazují zvuky, ať už práskajících výstřelů, nebo naštvaně/zoufale křičících protivníků.

Jen těžko by se hře a jejím autorům popírala zjevná inspirace dávno mrtvou značkou F.E.A.R. Budiž jí ke cti, že své hororové pasáže zvládá skvěle a svůj vzor dokáže leckdy i překonat, bohužel je ale přeci jen cítit, že celý projekt je dílem čtyřčlenné formace s několika pomocníky a oněch zajímavějších a mrazivnějších momentů je v něm pomálu. Navíc s monstry není zdaleka taková zábava jako s lidskými protivníky. Příběh můžete sledovat skrz porůznu rozházené zápisníčky a poznámky, přiznám se ale, že časem jsem mu přestal věnovat pozornost a soustředil se jen na čistou slast hratelnosti.

Šleha

Přál bych si, aby prvotina týmu vydělala hromadu peněz a v dalším projektu mohl naplno a bez udidel rozpočtu předvést, co v něm vězí, protože toho zjevně není vůbec málo. Tahle hra sice má nějaké ty neotesané hrany, ale až budu na konci roku mluvit o svém letošním indie miláčkovi, nevím, co by se muselo stát, abych Trepang2 nejmenoval na prvním místě.

Trepang2 není velkopanskou tirádou, která by hráče nechávala odpovídat na otázku: „Proč bojujeme?“ Je to hysterická, zpocená, viscerální kruciáta mletým pajšlem, která si na nic nehraje, ale přesto dokáže svou zábavností strčit lecjakého vysokorozpočtového nabubřelce s klidem do kapsy. Není to pro každého a není to dokonalé. Pokud vám ale aktuální vedra už lezou na mozek a potřebujete trochu upustit páru, tady dostanete svůj díl měrou vrchovatou.