Strange Horticulture – -apkrig

Uf. Takhle si to možná představuje Wikipedie, ale pravdou je, že hortikultura, tedy aspoň v podání nevšední hry Strange Horticulture, není ani zdaleka tak komplikovaná, i když se tak zpočátku může jevit. Přeci jen, poznávání květin na základě kusých dochovaných informací a zachraňování světa s jejich pomocí umí jednoho pěkně zastrašit!

Vítejte v mém skromném obchůdku

Strange Horticulture je název vašeho vlastního obchůdku s rostlinkami a houbičkami (ano, klidně s halucinogenními účinky). Obchůdek se nachází uprostřed městečka Undermere, kde jsou na sobě domy natolik nalepené, že si sousedé mohou potřást rukou přes otevřená okna. Ale spíš na sebe hulákají nadávky a bojí se opustit bezpečí svých skromných komůrek, neb venku číhá zlo.

Váš obchůdek je jednou z mála osamocených budov, díky čemuž máte dostatek světla pro své zelené podnikání. Polička s rostlinami, pracovní deska a šuplíky plnící se nejrůznějšími dopisy tvoří dvourozměrnou plochu, na kterou při hraní budete upírat zrak prakticky neustále. Po více než dva týdny budete od rána do večera zvonkem ohlašovat pozvání dalšího zákazníka do obchůdku a plnit jeho přání.

Ale nemyslete si, Strange Horticulture není jednou z těch simulací, kde jde jenom o to, vést vlastní podnik kvůli zisku. Odměnou za plnění přání zákazníků vám koneckonců nejsou peníze, ale často spíš nové znalosti, rozšíření vašeho herbáře o další záznamy a poličky o další rostlinné a houbovité exempláře.

Hra se zpočátku umí maskovat za obyčejnou simulační adventuru, ale brzy zjistíte, že na pozadí krámku s květinami se do sebe zamotává několik zdánlivě nesouvisejících životních příběhů vašich zákazníků, z nichž je jeden kryptičtější než druhý. Nakonec zjistíte, že svými rostlinami nejen vykouzlujete úsměvy a léčíte, ale i dáváte a berete životy a v konečném důsledku máte plně ve své moci osudy obyvatel městečka Undermere, ale i dalších usedlostí v okolí a vlastně celého světa!

Co je tohle asi za plevel?

Základem celé hry je poznávací puzzle, který vás bude doprovázet od začátku do konce neotřelého, nedlouhého zážitku. Zazvoníte na zvonek, objeví se další zákazník, poví vám, co ho trápí a co by s tím potřeboval udělat. Často si řekne o konkrétní rostlinu, někdy nebude znát název, ale dá vám její popis.

V každém případě jde o signál rozložit na pracovní desce váš bobtnající herbář, nalistovat stránku s danou bylinou a přečíst si o ní vše, co víte. Text může popisovat její vlastnosti, jak se používá, co se o ní traduje, jakou barvu mají její květy, zda jsou její listy lepkavé, kde roste a tak podobně.

Pozor, hra používá poměrně odborné termíny, a je proto náročnější na angličtinu – pokud nemáte ve slovní zásobě anglické výrazy pro pestík, lodyhu, tyčinky a podobně, bez slovníku po ruce se neobejdete. Psaný text naštěstí doprovází jednoduchý náčrtek, který ale nikdy nezobrazuje celou rostlinu, jen některou její část, abyste to neměli moc jednoduché.

S těmito informacemi se zahledíte na svou poličku plnou anonymních rostlin a podle daných indicií vytipujete několik kandidátů. Ty pak můžete podrobit bližšímu průzkumu, který vám o rostlině prozradí jeden malý detail. Nepotrvá dlouho a vylučovací metodou dojdete k jediné rostlině, která sedí na popis v knize.

Květinu dáte zákazníkovi (máte neomezený počet od každého druhu) a… Spletete se! Nezdar k tomu patří, leckdy na informace sedí více bylin a vy přehlédnete jeden nepatrný odlišující detail. Nic moc se neděje. Sice vám vzroste strach, který může vést až ke kolapsu vaší mysli, ale budete-li pozorní, nestane se to (případně můžete použít nápovědu, ale doporučuji si spíš trochu namáhat mozek).

Jakmile najdete tu správnou rostlinu, připojíte k ní cedulku s jmenovkou, abyste příště už nemuseli pracně dedukovat. Odměnou vám může být další rostlina, další záznam v herbáři, ale někdy se výsledek vašeho činu dostaví až o pár dní později.

Co jsem to jen udělal!?

Postupně se seznámíte s nejrůznějšími osobami. Je tu jakýsi kult čarodějek, z nichž jedna za záhadných okolností zemře. Je tu detektiv, který vraždu vyšetřuje. Je tu jiný konkurenční kult, podivná dívka v masce, arogantní boháč, dobrodružný lovec, praštěný poutník…

Každodenním nasloucháním tomu, co se těmto lidem přihodilo v uplynulých dnech, si začínáte utvářet obrázek o tom, co se to v nedalekých lesích vlastně děje a až tomu víceméně přijdete na kloub, bude jen na vás, zda některou z postav úmyslně zavraždíte (ano, s pomocí rostliny) a na čí stranu se v té které situaci postavíte.

Leckdy totiž máte na výběr ze dvou možností, dvou různých kytek s odlišnými efekty, které můžete dotyčnému poskytnout, a tím ohnout přediva osudu vámi zamýšleným směrem. Následky se, jak už jsem předeslal, dostaví později.

Lovec vyrážející dělat to, co umí nejlíp, si u vás žádá rostlinu na posilněnou, ale vy ho místo toho můžete otupit, jak si třeba žádá někdo jiný. Za pár dní se dozvíte, jak jeho lov na základě byliny, kterou jste mu poskytli, dopadl…

Šifra mistra floristy

Zákazníci vás také budou obdarovávat nejrůznějšími psaníčky, která vám tu a tam přinese kamarádský pošťák. A nezřídka budou obsahovat jednu z šifer poukazujících na konkrétní místo ve světě. V takovou chvíli necháte rostliny rostlinami a na pracovní desku rozložíte obsáhlou mapu rozdělenou do šachovnice se souřadnicemi.

Každý čtvereček přehledně ilustrované mapy můžete navštívit, ale chvíli trvá, než můžete opětovně cestovat a vyrážet jen tak nazdařbůh do neznáma není zrovna efektivní. Proto bude lepší přijít šifře na kloub.

Většinou nejde o nic těžkého. Údaje si pohrávají se světovými stranami a vzdálenostmi, budete následovat toky řek, přesouvat se od horských vrcholků k lesům a pobřežím, než konečně najdete hledaný čtvereček, kde se zase dozvíte něco málo z příběhu a zpravidla naleznete novou rostlinu.

Hádanky nejsou nikterak náročné, ale jsou hezky hravé a až do samotného konce nápadité. Později dokonce začnete používat šifrovací kolečko a vodítka začnou být méně okatá, ale není to nic, na čem byste se vyloženě zasekli.

Na paměť? Jedině ginkgo bilobu!

S každým dalším okamžikem ve hře vaše zahrádka bobtná, a než se nadějete, máte před sebou desítky a desítky nejroztodivnějších rostlin. Vřele vám doporučuji zavést si od začátku nějaký systém třídění, abyste se v tom ke konci hry vyznali (já to neudělal a trpěl jsem chaosem). Tehdy hra trochu přitvrdí, ubere na nápovědách a leckdy po vás bude chtít, abyste si vyloženě vzpomněli na konkrétní rostlinu a její efekt ze začátku hry bez bližší nápovědy.

I já se svojí velmi bídnou pamětí jsem se nakonec rozpomněl a přišel další záhadě na kloub. Pokud se vám ale stane, že si od hry dáte na týdny či měsíce pauzu, pak vás tato na paměti založená pasáž může pěkně potrápit a nezbyde vám nic jiného než číst jednu stránku herbáře za druhou, dokud nenarazíte na květinu, kterou hledáte. A to bude při jejich počtu pěkně úmorné.

Strange Horticulture jsem slupnul jako malinu zejména proto, že mě nesmírně těší její simulační jádro založené na rozpoznávání rostlin na základě omezených popisků a čtení z mapy s pomocí šifer. Navzdory minimalističnosti jde i o krásnou hru s příjemným podkresovým soundtrackem a v neposlední řadě je opravdová radost poznávat obyvatele tohoto světa, naslouchat jejich zážitkům a být svým způsobem tím, kdo skrze prosté rostliny rozplétá síť událostí vedoucích k jednomu z možných konců.

Rozhodně to nebude hra pro každého, ale pokud se pídíte po originálních zážitcích a nevadí vám ve hrách „pracovat“, určitě dejte Strange Horticulture šanci.