Recenze Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder’s Revenge » Vortex

Želví mánie na mě udeřila hned zkraje devadesátých let jako asi na každého, kdo v té době prožíval první okouzlení americkými animáky. Moje láska ke zmutovaným nindžům pojmenovaným po renesančních mistrech sice nepřetrvala až do dospělosti, ale z prvních dílů jsem schopen citovat hlášky ještě dnes a občas cítím nějakou nostalgii po hrdinech z kanálu, kteří holdují pizze. A protože mám současně velmi rád retro hry a beat ’em up, byl jsem přirozeně velice zvědavý na Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder’s Revenge. Autoři ze studia Tribute Games se ostatně hrdě hlásí ke klasikám od Konami z osmdesátých a devadesátých let, kterých jsem se něco také nahrál. Už po oznámení leccos napovídalo tomu, že tahle neo retro arkáda bude stát za to a vývojáři fanoušky lákali na jedno šťavnaté oznámení za druhým. Výsledek přesto předčil moje očekávání.

Shredder’s Revenge je tradiční chodička-mlátička, která vsadila na klasické zpracování, styl i hratelnost, ale s některými důležitým i moderními prvky. Čeká na vás 16 úrovní a na konci každé z nich číhá minimálně jeden boss. Do hry se můžete pustit sami nebo až v šesti lidech v multiplayeru online i offline (PS4 verze podporuje lokální multiplayer jen pro 4 hráče). Na výběr je klasický tuhý arkádový režim, který vám dá omezený počet životů, hraje se na jeden zátah a nic neopouští. Druhou možností je pak benevolentnější příběhový režim, který hráče nejenže trochu šetří, ale skýtá i nějaké bonusy a odměny navíc. I když jsem ale mluvil o úctyhodných 16 úrovních, je třeba myslet na to, že jeden level dohrajete klidně za 5 až 10 minut a na konec hry se dostanete v příběhovém režimu za dvě až tři hodiny, i když se budete loudat. Jinými slovy, hra opravdu není moc dlouhá a i v tomto ohledu se “inspirovala” klasikami z automatů a konzolí, což nemusí být všem po chutí a i přes velký potenciál znovuhratelnosti to považuji za jeden z největších nedostatků.

Díky velkému výběru hratelných postav je radost vrátit se klidně opakovaně do míst, která už jste navštívili a zkusit nepřátele seřezat jiným způsobem.

Celá hra je jeden velký fan servis, takže asi nikoho nepřekvapí, že na výběr mají hráči všechny čtyři želvy. Tím ale výčet hrdinů nekončí. Kromě nich jsou tu ještě další hratelné postavy – reportérka April O’Neilová, Tříska a po prvním dohrání si odemknete Caseyho Jonese. Každý hrdina má jiné statistiky, bojový styl i speciality. V multiplayeru si můžete předat část zdraví, postavit se vzájemně na nohy nebo spustit nějaké společné combo. Proti vám samozřejmě budou stát pěšáci klanu Foot, Rocksteady, Bebop, Krang a hlavně Trhač. Cestou ale narazíte na celou řadu dalších postav a zajímavých míst či situací. Hra je přímo prošpikovaná odkazy na animovaný seriál z roku 1987 i starší hry. Je tu bezpočet narážek, easter eggů a věcí, které můžete v úrovních objevit nebo sbírat. To vše je přitom vyvedeno v opravdu působivém pixel artu a krásně rozpohybováno. Hru navíc zdobí vynikající zvukové efekty i působivý retro soundtrack. A jako by to vše nestačilo, navrch si znalci originálního znění mohou vychutnat hlasy původních dabérů ze zmíněného seriálu.

Shredder’s Revenge ovšem rozhodně není vítězstvím formy nad obsahem nebo jen slepencem rekvizit, které mají potěšit skalní fanoušky. Je to v první řadě a především povedená beat ’em up. Užijete si ji skvěle v singlu, s kamarády i náhodnými lidmi. Hratelnost je skvěle vyvážená, stejně jako jednotlivé postavy. Hra se skvěle ovládá a má brilantní soubojový systém, který vám rychle přejde do krve. Prostředí jsou pestrá, skrývají různé interaktivní prvky a poschovávané věci. Návykové tempo rychle odsýpá. Díky velkému výběru hratelných postav je radost vrátit se klidně opakovaně do míst, která už jste navštívili a zkusit nepřátele seřezat jiným způsobem. Místy si člověk klade dokonce otázku, zda autoři nepřekonali kultovní klasiky, kterým chtěli svou novinkou vyseknout poklonu.

To ovšem neznamená, že je hra zcela bez chyb. I přes nižší cenu může být délka hry pro někoho zklamáním, jak už bylo řečeno, ačkoli nejde v tomto žánru o nic neobvyklého. Pokud nepřistoupíte na to, že titul máte hrát opakovaně, jeho obsah vyčerpáte v závislosti na vaší šikovnosti relativně rychle. Ideální je proto nabídka hry v rámci Game Passu. Dva prvky mi pak nevyhovovaly v samotné hratelnosti, i když se vracely víckrát. Jednak jsou to létající nepřátelé, jejichž detekce zásahu je taková všelijaká, a pak úrovně, ve kterých jezdíte na prkně, což známe i ze starších her, ale nikdy mi tento mechanismus nepřirostl k srdci. Ale budiž, tohle jsou možná jen mé individuální výtky. Skutečným problémem je ovšem podle mě nepřehledný multiplayer. V singlu nebo ve dvou lidech ještě máte celkem přehled. Jakmile se ale do akce zapojí víc hráčů, nastane na obrazovce takový mumraj a zmatek, že máte v nastalém chaosu problém vůbec najít sami sebe a pořádně se zorientovat. Stiskem příslušného tlačítka lze sice zobrazit ukazatel nad vaší postavou, ale jen dočasně. Přehlednost prostě při velkém množství postav na scéně trpí. Paradoxně možné i kvůli tomu, jak je grafika pestrá a detailní.

Shredder’s Revenge je neuvěřitelně věrná a poctivá adaptace. Je to autentická poklona starším hrám i samotnému seriálu. Jako fanoušek Star Treku bych si přál, aby s takovou péčí někdo přistoupil k mému oblíbenému vesmíru, až jej poctí podobný neo retro titul. Kanadští Tribute Games prý poprvé nabízeli tento koncept majitelům práv už v roce 2010 a dlouhé čekání na realizaci se rozhodně vyplatilo. Za výsledek se i přes drobné výhrady autoři stydět určitě nemusí. Naopak se nejspíš stane příkladem pro ostatní, jak dělat podobné tituly.