Recenze Resident Evil Village – Winters’ Expansion » Vortex

Placené rozšíření Winters’ Expansion, které je rovněž součástí Resident Evil: Village Gold Edition, přináší hned tři zajímavé novinky současně. Najdeme v něm novou third person kameru, díky níž je možné si vychutnat původní hru z klasické perspektivy. Akční režim The Mercenaries se rozrostl o tři nové postavy. A konečně tím asi nejzajímavějším je příběhová expanze Shadows of Rose, v níž se dcera hlavního hrdiny vrací do titulní vesnice. To vše dostanete přibližně za 500 korun, což působí jako docela slušná nabídka. Hodně ale záleží na tom, v čem podle vás spočívá těžiště nového obsahu. Snad vám trochu pomůžeme se v tom zorientovat.

Začnu tím, co bylo pro mě osobně nejlákavější, a sice pokračování příběhu, tentokrát s Rose v hlavní roli. Bonus Shadows of Rose navazuje na epilog původní hry a samotní autoři upozorňují, že byste se do něj měli pustit až po dokončení Village. Vývojáři podle svých slov zvažovali různé scénáře, ale sázka na Rose se podle mě vyplatila. Ethanova dcera se vrací na místo činu ve snaze zbavit se vlastních nadpřirozených sil, které chápe jako prokletí. Jak si asi dokážete sami představit, nejprve bude muset své nadání ale uplatit v praxi. Příběh mě zaujal od první chvíle. Přestože se vracíme do známých míst, díky odlišné perspektivě a atmosféře ani tolik nevadí, že Capcom recykluje kulisy. Připravte se ale na to, že opravdových novinek v prostředí je méně. Autoři ovšem šikovně upravují známé lokace, aby nepůsobily předvídatelně a hlavně se v nich děje něco jiného.

Co na mě ale zapůsobilo asi nejvíc, byl strach, který jsem pocítil ve stejných místech, která nás tak děsila ve Village.

Dobrodružství Rose je hodně lineární, ale není to problém. I když třeba nechvalně proslulým hradem můžete časem, jak se vám otvírá, cestovat relativně svobodně, stále se po vás chce, abyste hádanky a úkoly řešili v předepsaném pořadí. Z hlediska hratelnosti jde o klasickou směs puzzlů a akce, ale také plížení. Minimálně zpočátku je také Shadows of Rose méně akční a nedostatek munice vás opakovaně přiměje vzít před nebezpečím raději nohy na ramena. Jak ale nejspíš tušíte, nakonec Rose i díky svému neviditelnému průvodci začne víc věřit sama sobě a nechá projevit své speciální schopnosti, díky nimž umí ochromit nepřátele, než je sprovodí ze světa střelbou. Také si tímto způsobem otvírá cestu vpřed na místech, která dříve projít nemohla.

Užil jsem si hádanky, souboje s bossy i nejrůznější groteskní a znepokojivé výjevy. Co na mě ale zapůsobilo asi nejvíc, byl strach, který jsem pocítil ve stejných místech, která nás tak děsila ve Village. Jestliže autoři naznačovali, že bude Shadows of Rose opět o něco strašidelnější, nelhali. I když si paradoxně tuhle hororovou klasiku v posledních letech se strachem moc nespojujeme, už dlouho jsem se u Resident Evilu tak nebál a současně neobdivoval vyšinutým nápadům jako v lokaci Beneviento. I když jsem zároveň ochotný si přiznat, že je to zčásti tím, že mě opravdu děsí neživí lidé, krejčovské panny, figuríny nebo panenky, co mají tendenci pohybovat se, když se nedíváte. Podobně jako ve Fatal Frame: Maiden of Black Water nebo Silent Hill: Downpour.

Příběhové rozšíření funguje a předvádí jakýsi zkondenzovaný Resident Evil, který ale nedělá velkým hrám žádnou ostudu. Milovníci klasik ocení větší příklon k hororu díky zranitelnější hrdince i pohled třetí osoby, který tu funguje velmi dobře. I když zřejmě poznáte, že prostředí bylo původně navržené pro first person zážitek, neříkal jsem si, že by mě změna perspektivy nějak rušila. Ovládání je komfortní, byť možná nedosahuje takových kvalit jako u remaku dvojky a trojky. Problém Shadows of Rose je délka. Údaje se různí, ale já se upřímně domnívám, že tenhle bonus můžete zkonzumovat během tří hodin, když se nikde nezaseknete. A to je opravdu málo a velká škoda vzhledem k tomu, jaký potenciál bonus má. Sami si musíte položit otázku, zda je to pro vás dost, pokud byste měli zájem jen o příběhovou část expanze.

Další na řadě je režim The Mercenaries. Mám tenhle mód rád už ze starších her. Autoři ho trochu poladili a navíc doplnili o další tři hratelné postavy se speciálními schopnostmi, kterými jsou Chris Redfield, Lady Dimitrescu a Karl Heisenberg. Nicméně to samo o sobě nemusí řadě hráčů stačit. Pokud vás tenhle akční režim nikdy nebavil, asi to nebude důvod investovat do Winters’ Expansion. A přestože já si u něj odpočinu rád, pravdou je, že hrát jednu mapu za druhou může být už po půl hodině trochu otupující. A tady byste měli zpozornět. Jestliže jste dřív The Mercenaries nehráli, možná vás překvapí, že dvě ze tří nových postav si musíte nejprve zasloužit. Ve výsledku to tak znamená strávit se hrou mnoho hodin, abyste nakonec třeba zjistili, že to není nic pro vás.

Přestože jsem sám příznivcem klasické kamery u survival hororů, nakonec bych řekl, že first person sluší Village víc.

A konečně third person kamera do původní hry. S Ethanem teď můžete absolvovat jeho příběh z odlišné perspektivy. Samotní vývojáři říkají, že může zaujmout ty, kteří nemají rádi first person, je pro ně moc intenzivní, moc strašidelný, mají kinetózu, anebo prostě dávají přednost klasičtější kameře. To všechno je pravda. Měli byste ale počítat s tím, že přes očividnou snahu se tím mávnutím kouzelné hůlky ze hry nestal tradiční Resident Evil. Cut scény i drobné animace dál sledujeme z pohledu první osoby. Některé situace jsou v tomto podání trochu nepřehledné. A ještě častěji než u Shadows of Rose si možná budete říkat, že tohle zjevně vzniklo dodatečně. Je to vítaná alternativa, ale přestože jsem sám příznivcem klasické kamery u survival hororů, nakonec bych řekl, že first person sluší Village víc.

Na Winters’ Expansion je znát snaha i cit pro hru. Tři různé části obsahu ale znamenají také určitou roztříštěnost. Každý si proto musí sám “spočítat”, zda za jinak sympatickou cenovku dostane právě to, co ho zajímá a zda je to dost. Pro mě osobně byl zdaleka nejpřitažlivější bonus Shadows of Rose. Ten ale bohužel končí příliš brzy na to, aby obstál sám o sobě. Rozšířený režim The Mercenaries ani nová kamera pro původní příběh pro mě nejsou nepostradatelné. Ale vy to můžete mít jinak a rozhodně jim nemohu upřít slušné zpracování.