Harold Halibut – -apkrig
Harolda Halibuta jeho autoři z německého studia Slow Bros. poprvé představili v roce 2017, přičemž název týmu v tomto případě až absurdně popisuje skutečnost – prvotní koncepty na kompletně ručně vytvořenou hliněnou hru o obyvatelích ztroskotané vesmírné lodi totiž vznikly v obývacích pokojích autorů už v roce 2012.
Nyní se po víc než deseti letech podle všeho opravdu blíží zdárnému dokončení, a tak se šéf vývoje Onat Hekimoglu a hlavní výtvarník Ole Tillmann společně vydali na brněnský Game Access, aby retrofuturistického Harolda představili publiku – ale možná spíše varovali ostatní vývojáře před nástrahami interaktivní stop-motion animace.
Hekimoglu totiž původně studoval filmovou školu, vytvořit vlastní hru ho ale lákalo trochu víc. Chtěl ovšem použít techniky, s nimiž měl zkušenost, a volba tak původně padla na fázovou animaci. Právě interaktivita ale spoustě zaběhnutých filmařských postupů mnohdy lámala vaz – hlavní postava kvůli volnosti pohybu svým nasvícením zásadně neladila s okolím, proces byl příliš neefektivní a pomalý. K tomu zpočátku šlo o pouze volnočasový projekt, na který bylo složité sehnat financování.
Slow Bros. tak strávili skoro pět let experimentováním, než vynalezli funkční pracovní postup – ručně tvořená dioráma a loutky 3D skenují a rozpohybují i nasvěcují je až v enginu s pomocí motion capture. Výsledek v pohybu vypadá na rozdíl od předchozích iterací, které kompletně skončily v koši, velmi přirozeně a navíc vzniká uspokojivě rychle.
Většina hry tak reálně vznikla až v posledních čtyřech letech. K tomu se Slow Bros. konečně povedlo vyřešit i finanční stránku – po experimentech s německými granty a crowdfundingem sehnali investora, který pokryje zbývající náklady na vývoj.
Výtvarný šéf Ole Tillmann mezi inspiracemi jmenoval východoevropské loutkové pohádky, tučňáka Pingu i zmenšené scény z filmů Wese Andersona z dílny Simona Weisse. Třeba o existenci Neverhoodu ale během svých začátků neměli ani tušení. Loď Fedora začala do velké míry vznikat jen coby rozmáchlý experiment kamaráda-truhláře, nikoliv jako cílené herní prostředí.
Dioráma vytvořená speciálně pro hru by poskládaná k sobě dnes zabrala přes 200 m² a vedle dalších materiálů na ně tvůrci použili přes padesát kilogramů hlíny. Přirozeně se nabízí otázka, co s modely a kulisami udělat po dokončení hry – Slow Bros. mluví o muzeu, nebo alespoň výstavě. Na míru vytvořená technologie umožňuje zachytit spoustu nádherných detailů od drobounkých pletených svetříků přes plechovky v krámku až po rozvrzané, zrezlé trubky a ručně obroušené, ošlapaně působící parkety.
Umělá opotřebovanost prostředí dává smysl – Harold Halibut se téměř celý odehrává na potopené vesmírné lodi, která před 250 lety opustila Zemi ve snaze najít jinou obyvatelnou planetu. Namísto toho ale ztroskotala kdesi v oceánu v neprobádaném vesmíru. Většina posádky už rezignovala na snahy hlubiny opustit a klaustrofobní podmínky jim vlastně vyhovují, vědkyně Jeanne Mareaux se ale nadějí na sušší domov nevzdává.
Harold je jejím mladičkým asistentem, ale také součástí komunity posledních lidských přeživších, řádných podivínů, do jejichž záležitostí se můžete a nemusíte míchat. Pomůžete prodavači Tommymu získat zpět srdce milované manželky? Kdo si koupí zimní oblečení na lodi, kde je celoročně stabilní teplota? Otázky, samé existenciální otázky!
Na ploše dvanácti až osmnácti hodin budete s Haroldem v rámci miniher opravovat důmyslné miniaturní stroje, ale také mezilidské vztahy. Nebo se pokusíte odpovědět na otázku, co dělá domov domovem.
Na vyřčenou otázku, jestli by se Slow Bros. na konci studií opět pustili do tvorby videohry namísto filmu, kdyby tušili, kolik práce navíc to obnáší, odpověděl Hekimoglu poněkud váhavě. Na druhou stranu týmu uplynulých deset let přineslo spoustu zkušeností, a tak jsou u rukodělného stylu poměrně odhodlaní zůstat i během svého příštího projektu – ať už se znovu pustí do hry, nebo „jen“ do filmu.
Hliněná filmová adventura Harold Halibut vychází na PC příští rok.
