Falling Frontier – -apkrig
Divil bych se, kdyby nějaký fanoušek sci-fi potřeboval doporučit seriál The Expanse – o kvalitách poslední, potažmo posledních dvou řad bych si sice dovolil opatrně polemizovat, ale minimálně první tři série se řadí k absolutní špičce hard sci-fi televizní produkce. Sen, že by projekt podobného stylu mohl být skvělý i v herní podobě, má potenciál vyplnit chystaná strategie Falling Frontier od jednomužného studia Stutter Fox.
Nejedná se o žádnou vyloženě žhavou novinku, první zmínka o vesmírném projektu padla téměř přesně před dvěma lety a autor už v tu dobu tvrdil, že na hře pracuje přes tři roky. Pak ale přišlo dlouhé období ticha, sporadicky proložené pouze hrstkou krátkých ukázek a několika nepříliš dobře vysvětlenými odklady, což vedlo až ke spekulacím, že tvůrce projekt možná opustil a dokončení se nikdy nedočkáme. Nyní však dorazila čerstvá upoutávka (ke zhlédnutí výše), která předvádí, že vývoj sice trvá dlouho, ale mohlo by být nač se těšit.
Šestiminutové video ukazuje vlastně jen silně takticky působící přestřelku tří kosmických korábů a nic jiného, což by teoreticky vzato měla být po minutě nuda, kterou má člověk chuť vypnout, jenže… Ona není! Atmosféra je totiž neskutečně hutná a samotný boj vypadá zkrátka fantasticky – spršky raket a na ně reagující kulometná obrana, baráže palubních děl, občasné smrtonosné hvízdnutí magnetického kanónu, pohledné exploze a naznačené herní mechanismy, které napovídají opravdu komplexní simulaci bitvy.
K vidění je například také fakt, že se loď po prohraném boji okamžitě nerozletí na atomy, ale zůstane viset v kosmu jako vrak, kterému pořád ještě fungují i některé zbraňové systémy. Hádám, že z něj pak půjde alespoň zachránit posádka. Nebo že by šel kompletně opravit, pokud vám k tomu dá protivník prostor? Jediné, co mě na druhou stranu trochu zaráží, je nepřesnost palby – při relativně nízkých vzájemných rychlostech se mi zdá logické, že by se lodě měly přeci jen trefovat trochu častěji. Nebo mi něco uniká?
Žhavení děl je ale jen poslední fází vesmírných třenic, konflikt se neobejde bez náležitého průzkumu a radarových stanic, protože kosmos je přeci jen místo poněkud rozlehlejšího charakteru a naslepo v něm protivníky opravdu nenajdete. Myslet bude potřeba i na logistiku, protože bez pořádného zásobování je vám sebevětší armáda k ničemu. Platí to na Zemi, bude to platit ve vesmíru, a pokud se ve hře například budete muset utkat se silnější opozicí, bude se nabízet i guerillová taktika cílená na zásobovací řetězce protivníka.
Vaše koráby navíc neosadíte jen bezejmennými, anonymními entitami. Každý kosmický mariňák bude mít jméno, profil, fotku i dovednosti, které pak ovlivní celkovou bojeschopnost lodi. Což jednak zní zajímavě po herní stránce, jednak vám to také umožní si své důstojníky oblíbit, aby pak jaksepatří zabolelo, až vám je někdo railgunem smete z oblohy. Platí to ale i pro nepřátele – jejich přeživší oficíry budete moci například zajímat a vyslýchat.
Nemůžu si pomoct, pokud se Falling Frontier bude vážně hrát tak, jak vypadá a jak se jeví, bude to pro fanoušky mírně realističtějšího sci-fi vyložené posvícení. Kdy se však nakonec dočkáme, stále není jasné – projekt měl vstoupit do předběžného přístupu už loni, což autor nakonec nestihl. Produktová karta na Steamu pak coby datum vydání hlásí letošek. Hra míří pouze na PC.
