Recenze Resident Evil 4 – Separate Ways » Vortex

Remake survival hororu Resident Evil 4 nám letos v březnu udělal velkou radost. Stěžovali jsme si jen na pár drobností. Mezi nimi na chybějící bonusy třeba v podobě minikampaně Separate Ways s Adou Wong v hlavní roli. Předpokládali jsme, že se jí dočkáme někdy později formou expanze, a tak se také stalo. A to čekání nakonec stálo za to. V moderní rozšířené verzi je totiž tenhle paralelní příběh tajuplné ženy ještě ambicióznější, než byl ve své původní podobě.

Tuhle recenzi musím začít přiznáním. Ačkoli jsem velký fanoušek série Resident Evil, Separate Ways jsem si nepamatoval zdaleka tak dobře jako samotnou čtyřku. A tak jsem si musel své vzpomínky pořádně oprášit, abych vlastně dokázal novinku skutečně ocenit a rozpoznat, co vše navíc přináší. Současně se ale sluší připustit, že jsem byl zpočátku trochu skeptický. Ne snad proto, že bych se nesmířil s tím, že tenhle bonus chyběl v základní verzi a že jde o placené DLC. Jeho cena ve výši pouhých 10 eur mi ostatně přijde nanejvýš sympatická. Ale z toho mála, co jsem si pamatoval, ve mě přetrval možná trochu nespravedlivý pocit, že Separate Ways byl prostě takový dárek, který vznikl navíc až při portování hry na PlayStation 2. Jasně, že jsem si vzpomínal, že to byl komplexnější počin než Assignment: Ada. Ale měl jsem současně zafixováno, že to nebyl úplně plnohodnotný zážitek. Možná mě proto ani tolik netrápila jeho absence v remaku a díky všem ostatním kvalitám a novinkám bylo pro mě snazší jeho opomenutí autorům odpustit.

Separate Ways přináší jakousi zkondenzovanou verzi toho nejlepší, co nabídl remake. Jako by vám někdo pustil jen ty nejlepší epizody vašeho oblíbeného seriálu.

Když jsem tak teď modernizovanou verzi Separate Ways spouštěl, sice jsem se hodně těšil, ale současně neměl úplně nejvyšší očekávání. A začátek mě trochu utvrdil v mylném přesvědčení, že to bude takový hodně akční průlet už dříve viděnými kulisami, který samozřejmě hráči poskytne alternativní pohled na známé události z jiné perspektivy. Brzy se ukázalo, že jsem se mýlil, i když start je skutečně podle mě trochu slabší. Vývojáře jsem nicméně zbytečně podceňoval, protože Separate Ways je delší a plnohodnotnější zážitek, než jakým býval originál. Základní premisa zůstává pochopitelně stejná. Hlavní hrdinkou je femme fatale Ada Wong, která má svou vlastní misi, jež se může, ale také nemusí protnout s tou Leonovou. Nechci prozrazovat příliš. Jednak samotné DLC nemá smysl hrát bez dohrání remaku a dál pak nabízí i pro znalce původního bonusu mnoho překvapení. A tedy i potenciálních spoilerů v recenzi. Snad pro ilustraci postačí, když zmíním, že rozšíření je místy stejně nafouknuté a jinde zase lehce upravené, jako to platilo pro samotný remake a jeho základní kampaň. Právě novinky a změny představují nakonec podle mě to nejlepší, takže při vší úctě odmítám na tomhle místě vykecat, co vás v příběhu čeká a co je jinak. Pro vaše vlastní dobro. Pokud o to stojíte, na internetu snadno najdete články upozorňující na hlavní rozdíly. Leccos naznačila i oficiální videa od Capcomu, ale já bych dál zajít nechtěl. Speciálně bych ovšem vypíchl, že DLC přináší dokonce i něco z toho, co vám mohlo chybět v remaku ve srovnání s původní hrou, a to je opravdu super.

Vrátím se znovu na začátek celé expanze. Přibližně první hodinku jsem si říkal: “Možná je to tím, že známe původ Separate Ways, ale jako by DLC nedokázalo skrýt, že šlo původně prostě o nějaký vedlejší produkt konverze na PS2.” Velmi brzy se naštěstí ukázalo, že právě na výpravnosti a komplexnosti nová verze přidává. Akce se mi na samém úvodu zdálo trochu moc a pomyslel jsem si, zda nebude trochu drhnout. To jsem ale spíš já mírně zrezivěl a musel se do hry zase dostat. Jakmile ten pocit odezněl, začal jsem si Separate Ways neskutečně užívat a jen těžko se od něj odtrhával. I když je delší než originál, vlastně se ani nedivím, že někteří hráči neodolají a spořádají jej bezmála na jedno posezení. Tak chytlavá jeho hratelnost je. Separate Ways přináší jakousi zkondenzovanou verzi toho nejlepší, co nabídl remake. Jako by vám někdo pustil jen ty nejlepší epizody vašeho oblíbeného seriálu. Díky rychlejšímu postupu světem třeba ještě lépe člověk vnímá, že nová verze RE4 přišla vlastně s otevřenější realisticky pospojovanou a propojenou mapou. Vrátíte se na známá místa, ale navštívíte dokonce i pár nových. Narazíte také na nové protivníky, ale víc vám o nich opravdu říct nemohu. Postačí, když zmíním, že boss fighty jsou opět impozantní – akcí i choreografií.

Krásné jsou také filmečky, které svou kvalitou drží vysoko nastavenou laťku remaku. I díky nim vypadá příběh Separate Ways najednou zcela plnohodnotně. Příběh má také větší hloubku než v původním bonusu. Tenhle jiný pohled na události RE4 tak přidává kontext odlišnou perspektivou, ale vlastně se dozvíme víc i o samotné Adě. A sami se přesvědčíte, v kolika situacích z původního příběhu měla vlastně prsty. Hlavní hrdinka naštěstí přináší i pár novinek v hratelnosti a není jen přesnou kopií Leona. Díky svému háku se umí rychle vyhoupnout na vyvýšená místa – i díky tomu cestuje světem mnohem rychleji. Hák jí ale umožňuje rovněž přitáhnout se k rozhozenému nepříteli z větší vzdálenosti a zaútočit na něj nablízko efektivněji, než to dokáže Leon. Další fintu představuje interaktivní pohled Ady, který jí dovolí stopovat nějaký cíl nebo třeba přečíst otisky prstů. Přestože během hraní narazíte na pár hádanek, měli byste ale mít stále na paměti, že je DLC hodně akční – v tomhle smyslu byl první dojem správný. Asi bych si nechal líbit víc puzzlů, ale zase nemohu tvrdit, že bych jejich menším množstvím nějak výrazně strádal. K sérii Resident Evil však obecně patří.

Vedle cutscén si špičkovou úroveň remaku zachovalo i technické zpracování. Grafika je parádní a hudební doprovod, dabing a zvukové efekty jí nezůstávají nic dlužné. Separate Ways působí jako malá velká hra, byť o něco víc lineární. A když je řeč o velikosti, musím se samozřejmě zmínit také o délce. Původní Separate Ways jste mohli dohrát za něco málo přes tři hodiny. Novinka vás zaměstná asi na pět hodin, možná o něco déle. To z ní samozřejmě nedělá plnohodnotnou hru, ale je to docela slušný nášup. Navíc za cenu, která je víc než sympatická. Mimochodem, není to o mnoho méně, než nabídl remake Resident Evilu 3 za plnou cenovku. A až se prokoušete, no možná spíš proletíte na samý závěr, čeká na vás opět nějaký ten kosmetický bonus.