Recenze F1 Manager 2022 » Vortex

Když vývojáři ze studia Frontier oznámili, že jejich další hrou po Planet Coaster, Planet Zoo nebo Jurském světě bude manažer formule 1, nadzvedl jsem obočí. Ačkoliv rozhodně neupírám tomuhle tradičnímu britskému studiu zkušenosti se strategiemi, přeci jen jde o poměrně výrazný odklon od nedávné produkce, za kterým mohl být v úvodu znát jen určitý kalkul. Zvýšená popularita F1, za kterou tenhle motorsport vděčí ve značné míře dokumentárnímu cyklu Touha po vítězství na Netflixu, automaticky vytváří prostor pro manažerskou strategii oslovující i takové hráče, kteří dosud neměli s ničím podobným zkušenost. To je pochopitelný přístup, za kterým se ale prvotně nemusel skrývat jen zájem nebo nějaká expertiza. Vývojáři ovšem dokázali velmi rychle přesvědčit, že to se hrou myslí opravdu vážně a výsledek vám předestře mnoho nadějí, že s F1 Managerem 2022 budete moci strávit dlouhé zimní večery při čekání na další sezónu.

Pokud jste sledovali dění kolem nového manažeru, nemohlo vám ujít naše zaujetí nejen vizuálním zpracováním, ale také smyslem pro detail a chutí zpracovat i jinak mnohdy fádní žánr atraktivně. Samozřejmostí je možnost plně vytěžit oficiální licenci F1, takže přítomni jsou skuteční jezdci hned z několika formulových kategorií, vozidla, tratě, ale také vysoce postavení zaměstnanci jednotlivých stájí a další kupa skvělých detailů. Díky nim máte možnost do světa formule 1 naplno vstoupit a možná i pochopit některé z procesů, které se nezdají být na pohled z televize úplně zřejmé. Zajímá vás finanční situace? Vývoj monopostu, ať už toho aktuálního nebo budoucích iterací pro další sezóny? Co kontrakty s piloty nebo inženýry? A jak vlastně vypadá závod z boxové zídky? Na tohle všechno se snaží hra odpovědět, a i když ne vždycky úplně dokonale, poskytne poměrně jasný obraz celého fungování.

Manažer s lidskou tváří

Hraní je rozděleno na několik důležitých částí, z nichž nelze automaticky zvolit závod za tu nejlepší. Je samozřejmě otázkou, co je vaší hlavní motivací, ale pokud se chcete na F1 podívat komplexně, zábavu zažijete i u obligátních tabulek, posuvníků a grafů. Na začátku si můžete zvolit kteroukoliv z 10 aktivních stájí F1 a vstoupit s ní do nové sezóny, záhy přitom zjistíte, že řešit musíte opravdu mnoho detailů, včetně mikromanagementu během tréninků, kvalifikace a přirozeně závodů. Vše je na správném místě, jak už zaznělo v souvislosti s využitím licence a musím potvrdit, že tváří v tvář grafickému zpracování budete určitě potěšeni. Pořád se bavíme o manažerské simulaci, přesto se hra nemusí stydět za svou prezentaci, i když například tvář Kevina Magnussena se vysloveně nepovedla. Přeskočím-li rovnou na trať, na první pohled vás úroveň grafických detailů odzbrojí, protože ji možná nečekáte, zvlášť při vzpomínce na dlouholeté „pobíhání“ koleček na obdélníku tvořícím hřiště ve fotbalových manažerech.

Náraz do zdi komentovaný v takovém stylu, že jde o obrovskou smůlu pro celý tým – ačkoliv chápu sportovní i ekonomickou rovinu – jednoduše nedává příliš smysl.

Hra se snaží zdařila imitovat způsob, jakým jsou formule během víkendů přenášeny do vašich obývacích pokojů, včetně adekvátních znělek, nájezdů kamer nebo hlasů komentátorů. O doprovod některých situací, včetně startu, havárií, změn pozice nebo zastávek v boxech se postaral David Croft a Karun Chandhok, které můžete znát z oficiálních přenosů. Jejich hlášky se stejně jako v případě jiných sportovních her oposlouchají poměrně rychle, což ale nevidím nutně jako negativum. Slovních obratů může být omezené množství a už několik variant popisujících nastalou situaci je z mého pohledu dostatek. Co vadí víc, je neadekvátní komentář například v momentě, kdy se vztahuje k některé ze slabších stájí nebo jezdci pohybujícím se na chvostu startovního pole. Náraz do zdi komentovaný v takovém stylu, že jde o obrovskou smůlu pro celý tým – ačkoliv chápu sportovní i ekonomickou rovinu – jednoduše nedává příliš smysl a trochu ruší celkovou atmosféru. Co ji naopak skvěle posiluje, jsou hlášky jednotlivých pilotů a jejich inženýrů, které jsou jednotlivě nahrané a doplněné o rádiový šum. Vývojáři z Codemasters mohou jen blednout závistí a vás zřejmě začne při hraní F1 22 provázet pocit, že při komunikaci s boxy není něco v pořádku.

Pokud však budete hrát déle než jeden dva závody a do manažeru se skutečně ponoříte, nebudete moci nevidět nedostatky grafického zpracování, které přeci jen demaskují skutečnost, že nejde o závodní simulaci. Ačkoliv máte na výběr hned několik kamer, z nichž můžete dění v závodě sledovat, hra se na PS5 i na PC nedokázala zbavit podivného rozostření či zamlžení a zamrzí i nejrůznější doskakování objektů či textur. V případě nenadálých situací, jako jsou havárie, pak nečekejte nic opulentního – vozidla se zpravidla „zakousnou“ do svodidel či do sebe samých a na pětníku se přestanou hýbat, přičemž jednotlivé části vozu z něj odletují jen velmi sporadicky. Lepší je to s prostřihy do garáží, i když mnoho variant hra nenabízí, a velmi dobře jsou zpracovány i závěrečné ceremonie na pódiu, po několika závodech ale patrně odložíte tohle pozlátko stranou a začnete se zabývat tím, co má skutečně v této hře smysl.

Vzhůru na trať

Vrátíme-li se k výběru stáje, se kterou strávíte několik dalších sezón, jde samozřejmě o velmi důležité rozhodnutí. Tedy alespoň pro první, možná i druhou sezónu. Jde především o cíle, které musíte splnit, případně které si stanovíte během vyjednávání se sponzory. Musíte být opatrní, jelikož platí staré známé – uspěj a my se ti odměníme, zklam nás a my od tebe odejdeme. Formule 1 je o penězích, takže zejména na tuhle věc si budete chtít dávat pozor, na druhou stranu se ale nedá říct, že by F1 Manager 22 byl příliš složitou záležitostí. Ve hře není žádná volba obtížnosti, takže veškerou výzvu stanovíte tím, jaký tým si vyberete, případně jaké závazky naložíte na svá bedra, s trochou optimalizace ale začnete dosahovat dobrých a bohužel nepříliš reálných výsledků i s Williamsem, natož sáhnete-li po některém z top týmů. Je to dáno hned několika souběžně běžícími věcmi, při jejichž vyjmenovávání bychom strávili poměrně hodně času. Jen namátkou proto zvolím třeba skutečnost, že pilotům neklesá jejich celkové hodnocení. Není proto příliš mnoho důvodů, abyste měnili jezdecké obsazení. Z druhé strany atributy mladších pilotů stoupají jen pozvolna a nemůžete je příliš ovlivnit v momentě, kdy závodí v kategoriích F2 či F3.

Dalším obrovským problémem pro jednotlivé části závodního víkendu jsou pneumatiky, které bývají alfou a omegou v nastavování strategie. Slýcháte to během kteréhokoliv závodu, opotřebování pneumatik si všímají i komentátoři a vybrat ideální chvíli pro zajetí do boxu mnohdy výrazně ovlivní celkový zážitek. Jenže v F1 Manager 22 až do updatu 1.7 tahle část příliš nefunguje a rozdíly mezi jednotlivými směsi jsou minimální. Také opotřebování nehraje příliš velkou roli, a ačkoliv vás hra upozorňuje v případě, že máte už pouze 30 procent životnosti, můžete klidně přitlačit a dostat se až ke 25-23 procentům, aniž byste viděli příliš velký rozdíl. Znamená to, že ze závodů rázem mizí jeden z nepředvídatelných elementů a v kombinaci s nepříliš pružným chováním umělé inteligence budete mít docela rychle navrch. Určitá nevyrovnanost se týká bohužel i vývoje monopostu, kde rovněž neexistují příliš velké rozdíly mezi jednotlivými stájemi. Jinak řečeno, peněz bude mít hodně i Haas s Williamsem a s přihlédnutím k tomu, jak dlouho trvá vývoj některé z šesti hlavních částí monopostu, můžete během sezóny vytvořit i tři jejich verze. To realitě skutečně neodpovídá a vás to jen příliš okatě a příliš rychle posune k výsledkům, které byste obyčejně nečekali.

Alfa bez omegy

Další důležitou, ale nepříliš zvládnutou částí je nastavování vozu. K tomu i v realitě slouží tréninky před kvalifikací či závodem, v F1 Manageru 2022 se z toho ale stala podivná minihra s pěti posuvníky, pomocí kterých se snažíte všechno upravit tak, aby byl řidič spokojen. Netrefujete kvalitu nastavení, ale spokojenost s vybraným nastavením, což sice dává smysl, ale herně nejde o nic zábavného. Na ploše dlouhých desítek minut se snažíte poštelovat dotáčivost, stabilitu brzd, chování v zatáčkách, trakci nebo jízdu po rovinkách tak, abyste se na ukazateli přiblížili ke 100 procentům, což se ne vždy daří optimálně. Nevím, jak jinak tuhle část zpracovat lépe, ale s přihlédnutím k tomu, jak moc je důležitá a kolik času s ní strávíte, faktor zábavy není příliš vysoko. Navíc existují už i online kalkulačky, které vám pomohou trefit maximální spokojenost za pár minut, což sice pomůže, ale devalvuje to celkový zážitek, ze kterého se vytrácí strach z nejistoty. Na druhou stranu to ale neznamená, že by se v závodech neděly nepředvídatelné věci a právě ty se pro mě staly tím největším tahákem, proč odjíždět další a další závod.

Nedělní vyvrcholení celého víkendu můžete sledovat na strategické mapce okruhu nebo přímo z dráhy. Hra se snaží poskytnout vám maximum informací, ale pokud byste náhodou někde něco přehlédli, můžete si závod kdykoliv pozastavit. Stejně tak jej můžete několikanásobně zrychlit, což bych vám ale ještě před několika dny před vydáním updatu na verzi 1.6 nedoporučoval. Hra měla tendenci padat – a to i na PlayStationu 5, kde jsem vedle PC a Steam Decku hrál – takže vás mnohdy čekalo opakování celého dlouhého závodu, pokud byste se neuchýlili k simulaci. Když ale všechno běží, jak má, snažíte se spravovat oba vaše vozy v závodě a udílet jim patřičné pokyny. V kombinaci se zmiňovanými frázemi nahranými skutečnými piloty a inženýry tak můžete ovlivnit jejich agresivitu, množství použití paliva a pak systém ERS, vhodný pro předjíždění nebo snahu utrhnout se soupeři a neumožnit mu použít DRS. První dvě veličiny bohužel nemají příliš velký dopad na pneumatiky nebo opotřebení motoru, takže na ně lze v podstatě zapomenout, ERS je ale pravým opakem a jeho správu si budete užívat. Je nutné vhodně vybírat momenty, kdy je potřeba extra výkon navíc, a když to nestihnete u druhého jezdce, zmizí šance na předjetí nebo lepší umístění. Mnohokrát se mi stalo, že jsem něco drobného prováhal právě v kombinaci s ERS a chybu už nešlo napravit. A to bohužel ani díky zastávkám v boxech, kde se sice mohou stát chyby, ale většinou jde jen o rutinní stopku, kterou musí absolvovat všichni.

Nevyzpytatelnost jako největší tahák

Co se týče incidentů na trati, bývá jich poměrně hodně, od prostého zablokování kol při brždění do zatáčky, až po velké havárie několika vozů. Hra samozřejmě využívá virtuální i skutečný safety car, aby imitovala dění během závodů, ale ani tady ji to nejde úplně dobře. Vše se trochu v průběhu času vylepšuje, ale zatím stále platí, že safety car jezdí rychleji než ve skutečnosti a tím mizí šance na zastávku „zdarma“. Nestává se také, že by vozy jedoucí o kolo zpět safety car předjely a zařadily se na svou pozici, čímž se budete i po restartu dostávat do zbytečných tlačenic a vaše vozy začnou nepřirozeně zpomalovat, i když by vůbec nemusely. To se ostatně děje i v kvalifikaci, kde se vrcholem celé alchymie stává vychytání toho správného momentu, kdy pustit vůz na trať, a téměř na ničem jiném nezáleží. Pořád to ale může znít tak, že je ve hře několik exploitů, kvůli kterým nemá smysl F1 Manager 2022 hrát, což by ovšem bylo špatné zdání. V jádru totiž hra funguje, a když přistoupíte na některá z pravidel – byť vzniklá chybou či nedostatečným odladěním – můžete si ji poměrně dobře užít. Zabere vám ale víc času, než kolik by odpovídalo určité uvolněnosti celé simulace a autentičnosti, ale neztrácí náboj a provede vás jednotlivými tratěmi s příslibem vcelku poutavého zážitku.

Vývojáře z Frontieru to ale bude stát ještě nějaký čas, než odstraní některé z nedostatků, které se projevují až po několika závodech a skutečně vybalancují jednotlivé atributy. Určitě se jedná o nadprůměrnou záležitost, která může posloužit jako kvalitní odrazový můstek k dalším dílům, raději ale své očekávání stočte směrem k nezávazné zábavě až k idlovací klikačce, nežli k hardcore přemýšlení nad tím, co přesně učinit v nadcházejících čtyřech kolech. Škoda.